Evropa loni vyrobila téměř polovinu své elektřiny z obnovitelných zdrojů. Navzdory nepříznivému počasí
Evropa loni vyrobila rekordních 45 procent své elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Podmínky pro tuto výrobu se ale velmi lišily na západě a východě kontinentu, v Česku byly spíš nadprůměrné. I to vyplývá z podrobné zprávy o stavu evropského klimatu za rok 2024. Vypracovalo ji více než sto vědců pro Evropskou klimatickou službu Copernicus a Světovou meteorologickou organizaci.
Samantha Burgessová z evropské klimatické služby Copernicus říká, že hlavně díky novým solárním elektrárnám byla výroba elektřiny z vody, větru a slunce loni v Evropě rekordní. A to přesto, že pro solární elektrárny nebylo počasí v Evropě loni ideální.
Změna klimatu zintenzivnila i bouři Boris, která způsobila záplavy v České republice. Poslechněte si reportáž Jana Kaliby
Týká se to hlavně západní Evropy, kde zažili jeden z nejoblačnějších a nejdeštivějších roků od poloviny minulého století. Celkově šlo ale o nejteplejší rok v Evropě v historii měření, protože ve východní části Evropy bylo naopak sucho a horko.
„Nad ní se často vyskytovaly tlakové výše, které znamenaly méně oblačnosti a srážek. A také nadprůměrně vysoké teploty. Na západě byly naopak časté tlakové níže, které přinášely bouře z Atlantiku – vlhké a oblačné počasí,“ doplňuje Burgessová.
Česko leží na rozhraní těchto dvou Evrop a zažilo jak vlny veder, tak záplavy. Na většině našeho území měly větrné i solární elektrárny nadprůměrné podmínky, vyplývá z datových map. Platí to hlavně o Moravě, ale také o velké části východních Čech, Liberecka nebo Českobudějovicka.
I v Česku tak loni stoupla výroba zelené energie, především té solární. Zároveň ale naše země patří k nejhorším v Evropské unii, pokud jde o rozvoj obnovitelných zdrojů, což může v budoucnu vést k dražším energiím, než by bylo nutné. Ukazují to například data organizace Fakta o klimatu.
„Krátkodobě se vyplatí rozvíjet solární, a hlavně větrnou energetiku a tuto výrobu doplňovat zemním plynem. To je cesta k rychlému snižování emisí skleníkových plynů a dlouhodobě to zajistí levnou elektřinu,“ říká pro Radiožurnál Jan Krčál z Fakt o klimatu na základě své loňské studie, která pracovala s horizontem roku 2050.
Zranitelná Evropa
Podle zprávy evropských vědců na tom byla loni střední část Evropy nejhůř z celého kontinentu, co se týče sněhu. Některé oblasti zažily skoro až o 50 sněžných dnů méně, než bývalo obvyklé. Znamená to dny s pokrývkou aspoň jeden centimetr hlubokou.
23:23
Příroda doposud absorbovala polovinu našich emisí. V posledních letech její pomoc slábne, říká vědec
Číst článek
Evropa jako celek patří k nejzranitelnějším částem světa, pokud jde o oteplování a dopady změny klimatu, vysvětluje Celeste Saulová z vedení Světové meteorologické organizace. Loni se to projevilo extrémně dlouhými sériemi tropických dní a nocí, nebo naopak bouřemi a záplavami. Ty zabily přes 300 lidí, přímo dopadly na víc než 400 tisíc obyvatel a způsobily škody v přepočtu asi 450 miliard korun.
K nejničivějším povodním včetně těch v Česku přispěla bouře Boris, která byla silnější a pravděpodobnější kvůli změně klimatu. Tento trend bude podle vědců pokračovat, dokud se svět nezbaví fosilních paliv a dalších zdrojů nadměrných skleníkových plynů.
„Proto je důležitá lokální adaptace na změnu klimatu. Stále více se to projevuje v evropské i národní politice a klíčovou roli hrají města. Odhadem 51 procent evropských měst už má svůj adaptační plán, což je výrazný pokrok od roku 2018, kdy ho měla jen asi čtvrtina evropských měst,“ vysvětluje za Světovou meteorologickou organizaci Andrew Ferrone. Statistiky pro města v Česku neexistují, ale většina krajských měst svou klimatickou strategii má, nebo na ní pracuje.
Znepokojení Trumpem
‚Zelený Donald.‘ Trump jde aktivně proti ochraně klimatu, někteří ho ale nazývají radikálním ekologem
Číst článek
Co evropské meteorology a klimatology znepokojuje, je oslabování těchto oborů vládou Spojených států. „Americká národní agentura pro oceány a atmosféru je klíčovou institucí pro mezinárodní spolupráci,“ popisuje Florence Rabierová, ředitelka Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí.
„Omezení jejího financování bude mít dopady. Už teď od nich dostáváme méně dat o počasí. Jeho pozorování a sběr dat jsou přitom zásadní pro předpovědi na celém světě, protože počasí nezná hranice. Co se týče zkoumání počasí i klimatu, dopadne to na odbornou komunitu v celém světě,“ myslí si meteoroložka.
