Net4Gas: Zákaz dovozu ruského plynu do EU? Pro nás šance. Jsme ale připraveni i na Nord Stream
Státní majitel tranzitních plynovodů hledá cestu, jak naplnit prázdné trubky po ukončení přepravy ruského plynu. Geopolitická situace je poměrně dynamická, říká generální ředitel Net4Gas Michal Slabý exkluzivně pro Český rozhlas. Zatím firmu ekonomicky drží nad vodou hlavně vyšší poplatky za přepravu plynu pro tuzemskou spotřebu. V červnu ale firma podle Slabého bude schopna splatit 10 miliard korun ze svých dluhů.
Pokud se Evropa shodne na čerstvém návrhu Evropské komise, aby se do konce roku 2027 zastavil veškerý zbývající dovoz ruského plynu do EU, pro tuzemskou státní firmu Net4Gas by to mohlo znamenat šanci, jak si po letech opět naplnit své tranzitní plynárenské trubky.
Ty vyschly poté, co na konci roku 2022 ruský státní kolos Gazprom Export přestal plnit smlouvu, aby využíval nebo platil za přepravní kapacitu přes Česko.
Poslechněte si další Peníze a vliv Jany Klímové, tentokrát s Michalem Slabým ze společnosti Net4Gas
Zákaz dovozu ruského plynu by měl dopad hlavně na trhy Maďarska a Slovenska, které nyní ruský plyn stále ve velkém dovážejí, a částečně také na Rakousko a Ukrajinu.
„Tyto dodávky by se musely dovézt odjinud, a to zejména ze západních trhů, a v takovém případě samozřejmě cesta přes Českou republiku skýtá poměrně zajímavou příležitost,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus generální ředitel společnosti Net4Gas Michal Slabý.
Větší zvýšení přepravy plynu ze západu na východ Net4Gas pociťuje sice už od letošního roku, zdaleka ale ne v takovém rozsahu, jak si dřív představoval.
Od ledna totiž Ukrajina neprodloužila smlouvu na další tranzit ruského plynu přes své území, což pro český systém znamenalo šanci na přepravu dodávek hlavně pro Maďarsko či Slovensko z opačného směru, tedy ze západu.
27:13
Změny v energetice můžeme Polákům závidět. Česko v Bruselu nedojednalo skoro nic, říká stratég z EPH
Číst článek
Jenže tyto země nakonec pokračují v dovozu ruského plynu přes jihovýchodní potrubí Turkstream.
„Naše předpoklady se bohužel zatím zcela nenaplnily, a to jak pokud jde o tranzit na Slovensko, případně do Maďarska, protože pořád jsou tam poměrně velké dodávky plynu balkánskou cestou. A v průběhu posledních měsíců se ještě zvyšují. Musím ale říct, že letos v zimě jsme už zaznamenali částečné oživení, tranzitovali jsme jak na Slovensko, tak i do Polska,“ uvedl Michal Slabý.
Konec ukrajinského tranzitu nicméně zcela změnil situaci v dodávkách ruského plynu do Česka pro domácí spotřebu, jak potvrdil ředitel Net4Gas. Z evidence vstupů do systému společnosti vyplývá, že ze směru ze Slovenska, kudy k nám ruský plyn přicházel, od ledna nic neteče.
„Plyn k nám od 1. ledna proudí pouze z Německa. Může to být teoreticky i plyn ruský z LNG dodávek, ale po nějaké sadě sankcí, které jsou uvaleny na ruské LNG terminály, si osobně myslím, že to je spíš mix plynu z Norska a LNG například ze Spojených států,“ upozornil Slabý.
Ještě loni přitom dodávky ruského plynu přes Slovensko představovaly v některých měsících velkou většinu tuzemských dovozů.
Němci snižují poplatek
Plyn pro tuzemskou spotřebu, ať už ruský, či západní z terminálů LNG, byl každopádně loni téměř jediný, který potrubím Net4Gas tekl. Tranzit podle výroční zprávy firmy za rok 2024 zůstal téměř nulový.
Kromě zmíněného většího využití balkánského systému východními sousedy byly podle Slabého dalšími důvody stále nižší hladina spotřeby plynu v Evropě, tedy nižší poptávka než dříve, a také zvýšený poplatek za tranzit plynu přes Německo, na jehož systém se potrubí Net4Gas napojuje.
To celou trasu pro obchodníky prodražovalo a omezovalo tak značně její konkurenceschopnost. Poplatek v Německu se od letoška ale snížil, i proto firma spoléhá na další oživení obchodů.
V příštích letech by měla navíc spotřeba plynu významně růst, a to v souvislosti s odklonem od spalování uhlí.
Česko totiž plánuje přestavět část tepláren z uhelných na plynové a stavět se mají i nové elektrárny na plyn. Připojení prvních čtyř budoucích plynových zdrojů podle Slabého už společnost nyní připravuje.
Net4Gas spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu také kvůli očekávané plynové renesanci vyjednávali v minulých měsících o opětovném zvýšení kapacity průtoku plynu z Německa do české sítě, protože Němci ji kvůli poklesu přepravy v posledních letech snížili a větší objem plynu by se k nám nedostal.
Výsledkem je nedávné rozhodnutí, že Německo bude investovat do dvou velkých projektů, a to dvou kompresních stanic. „Jedna bude postavená v roce 2026 a druhá v roce 2028. To by mělo být dostatečné posílení výstupní kapacity směrem na Českou republiku,“ uvedl Slabý.
Přešlap při přípravě vysokorychlostní tratě vyšel na 10 milionů korun. Průzkumníci navrtali plynovod
Číst článek
Výhledově existuje i scénář, že by se do trubek firmy mohl vrátit nejen západní plyn, ale i ten z ruských nalezišť, který se dříve dostával do Německa a dál na západ či na jihovýchod podmořským plynovodem Nord Stream.
Po zahájení ruské agrese na Ukrajině byl Nord Stream 1 a zčásti i Nord Stream 2 poškozen výbuchem, takže dovozy ruského plynu touto trasou, propojenou až na český systém, úplně skončily.
V posledních měsících se ale spekuluje o možnosti oživit zbylou jednu rouru Nord Stream 2, a to v souvislosti s jednáními mezi Ruskem a USA. Ve hře údajně je, že by část obchodů s ruským plynem mohly převzít právě Spojené státy nebo jiní „neruští“ obchodníci.
„Geopolitická situace je poměrně dynamická a uvidíme, jak se Evropská komise nakonec postaví k importu ruského plynu do Evropy. Pokud by se ale skutečně dodávky touto cestou obnovily, takovou tranzitní příležitost bychom určitě také využili. Máme takový scénář už i spočítaný, budeme připravení,“ uvedl ředitel Net4Gas.
Zisk: z miliard na miliony
Drtivý propad přepravy plynu od konce roku 2022 znamená pro firmu každopádně zatím těžkou ekonomickou ránu. Ještě v roce 2022 pro představu tržby společnosti dosahovaly 13 miliard korun a čistý zisk byl 6,2 miliardy, o rok později už měla firma tržby jen tři miliardy a ztrátu 1,7 miliardy.
Dovoz ruského plynu do Česka výrazně vzrostl. Většina ho proudí přes Slovensko a je levnější než alternativy
Číst článek
Bývalí soukromí vlastníci se také i proto v roce 2023 rozhodli Net4Gas prodat. Kupcem byl nakonec stát, respektive společnost ČEPS, která za něj zaplatila celkově i s dalším vyrovnáním zhruba sedm miliard korun.
A převzala zároveň všechny dluhy u bank a držitelů dluhopisů ve výši téměř 34 miliard korun, kterými firma pokrývala předchozí investice právě do vyšší kapacity hlavně tranzitního potrubí.
Loni se Net4Gas sice vrátil k zisku, ale jen ve výši devíti milionů korun. Tržby firmy se zvedly o 41 procent na zhruba pět miliard. Důvodem lepšího výsledku je při minimálním mezinárodním tranzitu hlavně zvýšení poplatků za přepravu plynu pro domácí spotřebu, která se zároveň meziročně zvýšila o desetinu.
Poplatky stanovuje Energetický regulační úřad a ve svých konečných cenách je platí všichni spotřebitelé. Letos i loni šla pro Net4Gas z konečného účtu domácnosti s průměrnou spotřebou plynu zhruba dvě procenta, pro roky 2026 až 2031 se poplatky zvyšují o zhruba další třetinu.
Podle Michala Slabého tak bude cena pro Net4Gas za domácí přepravu 70 až 75 korun za megawatthodinu a v účtech za zemní plyn průměrně dosáhne zhruba tři procenta.
Dovoz ruského plynu do Česka: přesná čísla sice nejsou, toky ale ukazují, že ho bude hodně
Číst článek
Ve zvýšení poplatku podle Slabého nehrálo žádnou roli to, že je firma státní. Podle pravidel regulace poplatky musí zajistit majiteli potrubí coby kritické energetické infrastruktury při zásobování Česka plynem životaschopnost systému. Po výpadku příjmů z tranzitu jdou tak náklady více na bedra tuzemských spotřebitelů.
„Masivní výpadek tranzitu nebyl jen u nás, ale postihl i Slovensko, Rakousko a v zásadě i Německo. K obdobnému kroku tak překročily i tyto státy. To znamená, že ve zvyšování poplatků nejsme sami a myslím, že jejich růst na Slovensku a v Rakousku byl velmi podobný jako u nás,“ uvedl Slabý.
Pravidla regulace počítají také s tím, že pokud Net4Gas získá nové příjmy z tranzitu nebo vymůže nějaké peníze z probíhajících arbitráží s ruským Gazprom Exportem kvůli zastavení smluvních plateb, cena za služby firmy se pro spotřebitele o to sníží.
Arbitráže s Gazpromem
S ruským kolosem měl Net4Gas podle Michala Slabého několik smluv na dlouhodobý pronájem kapacity tranzitních plynovodů, a to celkově za více než 100 miliard korun.
25:34
Plynovody a ropovody nám ukázaly mapu reálných přátel v Evropě, říká diplomat Václav Bartuška
Číst článek
První arbitráž, v níž si Net4Gas nárokoval sumu 113 milionů eur, v přepočtu přes tři miliardy korun, sice tuzemská firma už vyhrála, žádné peníze ale nedostala. Gazprom Export totiž výsledky arbitráže neuznává.
Naopak zažaloval o stejnou sumu Net4Gas v Rusku, a to jako pokutu za to, že proti němu česká firma arbitráž nezastavila, jak požadoval. Gazprom Export spor vyhrál, ale peníze také nedostal.
„Situace je dnes taková, že tato pokuta je vymahatelná v Rusku, nicméně v České republice, případně v Evropské unii vymahatelná není. A to zejména z důvodu sankčních opatření, kdy EU nálezy nebo rozhodnutí podle takzvaného Lugovoj law neuznává,“ uvedl Slabý. Lugovoj law je zákon, který chrání ruské firmy před zahraničními společnostmi.
Jestli má šanci Net4Gas vymoci něco od ruské strany ze své již uznané třímiliardové pohledávky, není jasné. „Jsme teď ve fázi, kdy analyzujeme všechny právní, ale i geopolitické otázky, jaký postup zvolit k vymožení dlužné částky. Máme ještě další arbitráže, ty probíhají, a proto bych to nechtěl v tuhle chvíli více komentovat,“ vysvětlil Slabý.
Splatíme 15 miliard
Peníze by se Net4Gas každopádně hodily nejen kvůli snížení zátěže spotřebitelů, ale i na vlastní rozvoj a také umoření obřích dluhů. První velká splátka z víc než 33 miliard čeká firmu už letos, poslední v roce 2031. Podle Slabého firma zatím počítá s tím, že nebude potřebovat pomoc od státu.
4:05
V Česku uniká do ovzduší metan za miliardu korun ročně. ‚Ruční brzda‘ proti oteplování nefunguje
Číst článek
„Letos v červnu je z těchto dlouhodobých úvěrů a dluhopisů splatných deset miliard korun, zaplatíme je z vlastních zdrojů, které jsme byli za poslední období schopni naakumulovat na našich účtech,“ uvedl Slabý.
Z velké části jde o nerozdělený zisk z předkrizového období a úspory. „Hned v roce 2022 po vypuknutí konfliktu na Ukrajině jsme udělali spoustu významných úsporných opatření, jak na úrovni investic, tak na úrovni provozních nákladů. Takže jsme byli schopni tuto hotovost nashromáždit,“ vysvětlil.
Dalších pět miliard korun z dlouhodobých dluhů má firma splatit příští rok. „Naše strategie je, že část budeme splácet z vlastních zdrojů, to nám ještě zbydou peníze. Část budeme muset refinancovat, to už máme ale smluvně zajištěno s českými bankami,“ uvedl Slabý s tím, že o refinancování dalších splátek pro další roky bude firma s bankami dál jednat.
Podle dostupných informací jsou největšími věřiteli Net4Gas ČSOB a skupina Erste bank, které patří Česká spořitelna.
Net4Gas chce výhledově investovat hlavně do přepravy vodíku, firma je součástí několika mezinárodních projektů na jeho přepravu. Vodík by měl v příštích dekádách postupně nahrazovat fosilní zemní plyn.
Je reálné dostat do Česka dost plynu přes Německo pro nově plánované plynové elektrárny? Kdy bude česko-polský plynovod Stork 2, o kterém v energetické krizi jako důležité bezpečnostní pojistce mluvili vládní politici? Celý rozhovor si poslechněte v audiu, který najdete nahoře vlevo v textu!
