Nová energetická koncepce je netransparentní. Zákazník musí znát cenu energií, říká Krejčiříková
Vláda minulý týden odložila projednání nové státní energetické koncepce a dvou souvisejících klimatických dokumentů. Je to dobře? Podcenili ministři přípravu? „Dokumenty jsou postaveny na modelování, ke kterému jsme měli od počátku výhrady,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předsedkyně energetické sekce Hospodářské komory a ředitelka útvaru Public Affairs ve společnosti ČEZ Zuzana Krejčiříková.
Vláda měla schválit novou státní energetickou koncepci, vnitrostátní energeticko-klimatický plán a také politiku ochrany klimatu, tři dokumenty, jež na stovkách stran stanovují další směřování energetické politiky a také kroky směřující ke snižování emisí. Proti dokumentům se už před jednáním vlády ozývala kritika, mimo jiné i od Hospodářské komory. Je podle vás dobře, že vláda projednání odložila?
Je to dobře, pokud nyní začne se sociálními partnery diskuse, jak dokumenty změnit, respektive je vylepšit. Od počátku jsme byli součástí diskuse ke všem třem dokumentům, nicméně od začátku jsme uplatňovali připomínky týkající se toho, proč modelování, na kterých stojí ony tři dokumenty, má netransparentně definované vstupy.
Podstatná není v dalších pěti letech jenom cena energií, ale i energetická bezpečnost, tedy zda bude energií dostatek, říká předsedkyně energetické sekce Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková
Chybí nám tam zejména srovnání, co se týče dopadů do koncových cen. Chybí nám tam srovnání s okolními státy z pohledu firem. Firmy nevědí, kolik je to bude stát, podnikatelé nevědí, s čím mají počítat. Odložení je tedy za nás správné, pokud se o těch dokumentech bude dále diskutovat a pokud se jejich znění zlepší.
Máte pocit, že ministři přípravu dokumentů podcenili?
Na jedné straně tam byla špatná komunikace mezi všemi dotčenými resorty. Na druhé straně jsou dokumenty postaveny na modelování, ke kterému jsme měli od počátku výhrady. Nerozuměli jsme tomu, co jsou kritéria, na kterých dokumenty stojí.
Z pohledu firem existuje v podstatě jen jediné kritérium, na kterých by státní koncepce měly stát, a to je koncová cena energií. Kritériem toto ale nebylo. Některé vstupy tam byly dány předem, nerozumíme omezení, proč u jednotlivých technologií jsou zakazovány maximální hodnoty, a u jiných nikoli. Nikdy nám to vysvětleno nebylo.
Koncové ceny
Chtěli byste, aby byly dokumenty zásadním způsobem přepracovány?
Ne přepracovány, ale zásadním způsobem doplněny z hlediska posouzení dopadů toho, co jako celek říkají.
Ony stanovují cíle v oblasti obnovitelných zdrojů, snižování emisí, dosahování energetických úspor, ale chybí tam to, jak budou vypadat koncové ceny pro české firmy. Chybí tam to, jak budou vypadat ceny v okolních státech.
25:28
Za elektrické sítě poplatek jako za Netflix či telefon, chtějí distributoři. Nespravedlivé, říká ERÚ
Číst článek
Samozřejmě jsme stát založený na vysoce náročném průmyslu, mezinárodní srovnání je proto pro nás klíčové. Stejně tak klíčové je vědět, s čím mohou firmy počítat a kolik energie budou stát. Pokud tam bude posouzení dopadů doplněno a my to budeme moct firmám vysvětlit, pak budou tyto dokumenty za nás pořádku.
Je reálné tyto věci v tuto chvíli napočítat, kalkulovat na řadu let dopředu?
Je to rozhodně třeba, protože firmy samozřejmě počítají cenu energií jako vstup, mají podnikatelské plány na pět let dopředu. To znamená, že není pro nás podstatný výhled do roku 2040 a 2050, ale důležitý je pro nás výhled do roku 2030, kdy už firmy musejí do svých podnikatelských plánů dát nějaká čísla z hlediska nákladů.
Zjednodušeně řečeno je tedy v dalších pěti letech podstatná nejenom energetická bezpečnost, tedy zda budeme mít dostatek energií, aby nemuselo dojít k regulačním stupňům, tak právě cena, která se samozřejmě bude odvíjet od toho, jaké druhy zdrojů tady budeme mít a jestli budeme energie dovážet. Toto všechno mělo být zapracováno dříve, než byly dokumenty vydány...
‚Osm uspořených korun na kilowatt.’ Blíží se start komunitní energetiky, zájemcům pomůže ušetřit
Číst článek
Není možné, že nastanou nějaké nenadálé komplikace, jako byl třeba covid nebo válka na Ukrajině? Je reálné i v kratším časovém horizontu tyto věci modelovat?
Když se podíváme na energetickou krizi v roce 2021, tak tím, že došlo k omezování dodávek plynu už nějakou dobu předtím ze strany Ruska, se to do určité míry předvídat dalo, ale samozřejmě potom krize nějakou dobu trvala, to se ale už předvídat nedalo.
Krize tohoto typu tedy asi úplně předvídat nelze. Nicméně z hlediska toho, jak bude vypadat náš energetický mix, jaké typy zdrojů tady lze do roku 2030 postavit, lze určitě dopočítat, které zdroje jsou z hlediska státu, ale i z hlediska dopadů na firmy nejlevnější, a podle toho pak energetický mix tvořit...
Budou tři dokumenty implementovat i něco navíc, než co ukládá EU? Jak bude vypadat nový systém emisních povolenek? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu, audio je v úvodu článku.
