Osm základních potravin je teď levnějších než v lednu. Supermarkety využívají ‚cenové následování‘
V průměru pět korun se dá aktuálně ušetřit oproti lednu při nákupu osmi základních potravin. Zjistili to na konci května reportéři Českého rozhlasu a serveru iROZHLAS.cz, když porovnávali ceny v obchodech sedmi největších maloobchodních řetězců ve dvanácti krajských městech. Růst cen potravin se podle tohoto průzkumu skutečně zastavil, a některé položky dokonce zlevnily.
Český rozhlas a server iROZHLAS.cz zjišťovaly ceny potravin po celém Česku už počtvrté a znovu se potvrdilo, že jsou v supermarketech v jednotlivých městech prakticky totožné. Praha přitom není ani zdaleka nejdražší.
Stejně jako při minulých sondách loni v říjnu a listopadu a letos v lednu sledovali novináři osm základních potravin – mimo jiné chleba, jablka, mléko, máslo nebo mouku. Pokud možno nezlevněné a mimo akce.
Celý nákupní koš se dal v lednu průměrně pořídit za 317 a 74 haléřů. Na konci května to bylo 313 korun a 9 haléřů.
Potvrdilo se tedy, že se ceny velmi často shodují. A to nejen v rámci jednotlivých řetězců, ale i v celých městech a v některých případech byly totožné cenovky v celé republice.
Text pokračuje pod grafy.
Podle šéfky Potravinářské komory Dany Večeřové to vypovídá o tom, kdo určuje ceny pro spotřebitele. „Potvrzuje to to, co říkáme dlouhodobě, že o cenách skutečně rozhoduje supermarket. Dodavatel, potravinář ani zemědělec příliš nerozhoduje o tom, kolik to může stát,“ zdůraznila.
Antimonopolní úřad se totožnými cenami řetězců zabýval, ale na začátku letošního roku dospěl k závěru, že se nejedná o kartel, ale o „cenové následování“. Zjednodušeně řečeno se dá říct, že při cenovém následování od sebe obchody opisují.
Konkurenční obchody, ale rozdíl maximálně pár haléřů. Co vyplynulo ze srovnání cen potravin?
Číst článek
„Kartelovou dohodu nedokážete, takže je to pouze cenové následování, což není trestné,“ doplňuje Večeřová.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je naopak takové chování řetězců naprosto v pořádku. „I v malých městech máte dva tři nebo čtyři, kam zákazník může dojít. Ve chvíli, kdyby někdo udržoval vysoké ceny a nereagoval by na zlevňování své konkurence, tak by o své zákazníky velmi rychle přišel,“ tvrdí.
Podle Prouzy ke zlevnění pomohlo jak snížení DPH z patnácti na dvanáct procent, tak pokles cen energií.
Text pokračuje pod grafy.
Regionální rozdíly
Z dat, která sesbírali reportéři v regionálních redakcích, vyplývá, že jenom ve čtyřech krajských městech – ve Zlíně a v Ostravě – ceny oproti v lednu stouply.
Zajímavá je Jihlava, kde sice celková cena nákupu o procento klesla, ale třeba mouku, vajíčka nebo kuřata tam supermarkety shodně prodávaly dráž než ve zbytku republiky.
Podle Tomáš Prouzy je to dlouhodobý problém Vysočiny, která doplácí na větší vzdálenosti ze skladů. Naopak Pardubice jsou podle něj levnější mimo jiné proto, že jsou logisticky snadno dostupné.
Ekonomka: Rozdíl v haléřích u základních potravin nemusí být nic špatného. Důležitý je přístup k datům
Číst článek
O něco levnější Praha je podle Prouzy zase důsledkem silné konkurence. V Liberci musejí supermarkety s cenou dolů proto, že odtamtud není daleko do Polska, které má dlouhodobě levnější potraviny.
Ve srovnání s Polskem nevycházejí ceny v českých supermarketech dobře. Podle agrárního analytika Petra Havla skutečně potraviny v Česku v posledních třech letech výrazně zdražily – o víc než třetinu. Ale v evropském srovnání na tom tak špatně nejsme.
„Máme páté nejlevnější potraviny v Evropské unii. Nicméně v době velkého zdražování české ceny dohnaly průměr EU. Pořád se sice držely a drží na páté nejnižší úrovni, ale rozdíl k evropskému průměru se zmenšil,“ popsal Havel.
Havel nicméně očekává, že ve zbytku roku potraviny budou už zase mírně zdražovat. Prouza naopak pro zdražování důvod nevidí.
