Přechod do ekonomické neaktivity seniorů není v Česku plynulý
Podíl obyvatel ve věku nad 65 let se u nás během příštích 40 let zdvojnásobí. I přes prodlužování věku odchodu do důchodu dojde k postupnému úbytku pracovní síly. Právě uplatněním starších osob na trhu práce se dnes bude zabývat kulatý stůl, který společně připravily institut CERGE a Český statistický úřad.
Mluvit se bude také o tom, že je v Česku poměrně vysoký podíl důchodců zaměstnaných v kvalifikovaných pozicích. Mnohem hůře už ale hledají práci osoby bez vysokoškolského diplomu.
„Míra nezaměstnanosti starších osob je relativně nízká právě ve srovnání s osobami mladšího věku, což je problém celé současné Evropy. Ekonomika stagnuje a nevytváří nové pracovní příležitosti, což ve větší míře ovlivňuje spíše mladé lidi,“ říká autor studie o uplatnění starších osob na trhu práce Ondřej Nývlt z Českého statistického úřadu, který se na oblast pracovní síly specializuje.
Co se týče regionální stratifikace problému, klasicky zde vyčnívá hlavní město Praha, kde je míra zaměstnanosti mladých, starších i starobních důchodců vyšší. Nejnižší je naopak v Moravskoslezském kraji, který je zaměřen na zpracovatelský a těžký průmysl, kde je uplatnění starších lidí složitější. Souvisí to samozřejmě i s preferencemi osob.
Hostem Světa o osmé na Rádiu Česko byl Ondřej Nývlt z ČSU a interpretoval výsledky výzkumu o zaměstnanosti starších lidí
„Pokud mluvíme o zaměstnávání starších osob právě ve srovnání se severní Evropou, tak zde nefunguje plynulý přechod do ekonomické neaktivity. To znamená například využití částečných úvazků,“ specifikuje hlavní problém zaměstnávání starších lidí v Česku Ondřej Nývlt a dodává, že model využití částečných úvazků je prospěšný jak pro starší zaměstnance, tak i pro stát.
Ondřej Nývlt také vyvrací běžně vžitý stereotyp, že staří berou práci mladým. Statistiky ze severských zemí dokazují, že může vedle sebe fungovat dobře velká míra zaměstnanosti mladých i starších.
Souvisí to s fenoménem takzvaného age-managementu, kdy pro každý věk jsou generovány jiné pracovní pozice. V severských zemích nacházejí lidé uplatnění nejčastěji v sociálních a zdravotních službách, což je bohužel v Česku podceňováno.
Podle Ondřeje Nývlta je dobrým řešením otázky zaměstnanosti starších lidí vytváření a rozšiřování částečných úvazků, zflexibilnění trhu práce či vytváření specifických pracovních podmínek. Age-management by měly do své politiky implementovat i podnikatelské subjekty, které by měl v jejich úsilí podpořit stát.
Ekonom z institutu CERGE Daniel Münich a Jan Zikeš z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů mluví o vhodných pracovních příležitostech pro lidi nad 50 let v Ozvěnách dne na Radiožurnálu.mp3
Mezi zaměstnavateli a v celé veřejnosti v České republice panuje řada předsudků. Podle nedávného průzkumu agentury STEM je 70 procent respondentů přesvědčeno, že starší pracovníci se hůř přizpůsobují novým požadavkům.
„Procházíme delší recesí a to je vždycky doba, kdy mladí a staří mají větší problémy v uplatnitelnosti na trhu práce než střední generace. Ale ty časy nebudou trvat věčně,“ říká ekonom z institutu CERGE Daniel Münich.
Zdůraznil, že v České republice nastávají problémy zejména u zaměstnanců nad 60 let, kdy po 60. roce věku začnou působit „demotivační síly“, které je odvádějí od práce do důchodu, kdy „už nedělají nic“.
Podle slov Jana Zikeše z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů realizuje jejich organizace v rámci Evropského sociálního fondu projekt Posilování sociálního dialogu.
„V rámci tohoto projektu zpracováváme nezávislými odborníky – v tomto případě Karlovy Univerzity – i takzvaně dopadové studie. A jedna se týká například zaměstnávání osob 55+ v zemědělství, v textilním průmyslu,“ vysvětluje Jan Zikeš.
Zaměstnávání starších osob považuje za značně individuální. Za rozhodující považuje fyzické a duševní schopnosti jak na straně zaměstnance, tak požadavků zaměstnavatele. S tím souhlasí i Daniel Münich.
