Rušení daňových slev nebo vyšší daň z nemovitosti. Vládní strany budou opět jednat o úsporách
Lídry vládních stran v úterý čeká další kolo jednání o rozpočtových škrtech a zvyšování příjmů státu. Vláda slibuje snížit deficit veřejných financí nejméně o 70 miliard korun – tedy jedno procento HDP. Zástupci koaličních stran ale nevylučují, že návrh konsolidačního balíčku bude nakonec počítat s vyšší částkou. Předsedové koaličních stran jednali i minulé úterý a středu, následně si dali čas, aby probrali návrhy uvnitř svých stran.
Minulou středu se většina zástupců vládních stran při příchodu na zatím poslední koaliční jednání o rozpočtových škrtech a úpravách daní vyhýbala konkrétním vyjádřením. Vláda chce balíček představit jako celek včetně důchodové reformy, a to v polovině května.
Škrty v národních dotacích nebo rušení daňových slev. To jsou úsporná opatření, na kterých se zástupci stran vládní koalice už zřejmě shodli. Poslechněte si reportáž Jany Karasové.
„Platí to okřídlené, že dokud není domluvené všechno, není domluvené nic,“ zopakoval před půlnocí po šestihodinovém jednání ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Už dřív navrhoval například sloučení dvou snížených sazeb daně z přidané hodnoty nebo přesun některých položek mezi sazbami. Mluvil také o krácení státních dotací za desítky miliard korun.
Právě na výrazném škrtání v dotacích je zřejmě v koalici shoda. Podobně jako na rušení některých daňových výjimek a slev. „V otázce daňových slev si myslím, že máme velkou shodu. Naší ambicí je systém zjednodušit,“ řekl minulý týden první místopředseda STAN Lukáš Vlček.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) kabinetu doporučila zrušit například slevu na nepracující manželku nebo takzvané „školkovné“. Projednávaných opatření by podle dřívějších vyjádření vládních politiků mělo být asi šest desítek.
Úspornější provoz institucí
Koalice chce šetřit i na provozu státních institucí. Ministerstvo financí už například oznámilo rušení skoro poloviny finančních úřadů. Ve školství by peníze mohlo ušetřit více odučených hodin pedagogů. „Důležité je, aby většina opatření se týkala výdajové stránky – tedy úspor,“ zdůraznil předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.
Diskusi o úsporách výdajů už mají vládní strany z velké části za sebou. Při příchodu na jednání minulou středu to zmiňoval i Lukáš Vlček (STAN). „Věřím, že se dnes posuneme v příjmové části. Teď nás čekají velmi citlivá témata, jako jsou fyzické a právnické osoby,“ řekl.
S konsolidačním balíčkem nebudou všichni spokojeni. Zadlužování státu je problém, říká ekonom
Číst článek
Vyšší zdanění právnických osob dlouhodobě prosazují lidovci. „Daňoví poplatníci významně v minulých letech přispěli k tomu, že se podpořily firmy v době covidu, v době energetické krize. Je potřeba, aby tyto firmy měly nějakou míru solidarity s celým tím systémem,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Národní ekonomická rada vlády, ale třeba i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) doporučila také zvýšit daň z nemovitosti, což ministr financí Stanjura připustil už v březnu.
Příjmy z daně z nemovitosti teď jdou do rozpočtů obcí – ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) už dřív uvedl, že obce ale často daň nevybírají v nejvyšší možné výši.
‚Úkol není jednoduchý‘
Další příjmy státnímu rozpočtu by podle doporučení rady mohlo přinést i například zvýšení poplatků za těžbu nerostných surovin. Tuto variantu podle ministerstva průmyslu a obchodu projednává pracovní skupina a debatují o tom i koaliční politici.
Premiér Petr Fiala z ODS na konci minulého týdne řekl, že u každé změny chce mít koalice jasno o finančních a sociálních dopadech: „Trvá to dlouho ne proto, že bychom nic nedělali, my pracujeme intenzivně už několik měsíců. Ale trvá to, protože ten úkol není jednoduchý.“
Zveřejnit dohodnutá opatření v polovině května by měla koalice podle Fialy stihnout. Opoziční hnutí ANO už avizovalo, že nepodpoří žádný návrh, který by zvyšoval daňovou zátěž.
