Vpředvečer války sezval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj padesátku nejvlivnějších byznysmenů do Kyjeva. Byl mezi nimi i český podnikatel Tomáš Fiala. Co jim prezident řekl? A jaké to je podnikat za války? „Zpočátku to vypadalo, že vše, co jsme vybudovali, Rusové zničí. Naštěstí se ukázalo, že ukrajinská armáda, lidé a byznys jsou odolnější,“ popisuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus jeden z největších zahraničních investorů na Ukrajině.

Rozhovor Praha/Kyjev 7:00 24. února 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Uběhly již dva roky od plošné ruské agrese vůči Ukrajině. Vy jste byl tehdy přímo v Kyjevě. Jak vzpomínáte na předvečer ruské invaze 23. února 2022?
Byl hodně nervózní. Postupně jsme připravovali naši kancelář ve Lvově pro případ, že bude potřeba. 23. února 2022 večer si prezident Volodymyr Zelenskyj pozval asi padesát největších byznysmenů na schůzku. Tam nám řekl, že by všichni měli zůstat v Kyjevě, sjednocení, měli by podporovat vládu. Situace je podle něj sice velmi složitá, ale kontrolovaná. Měl tam i ministra obrany, šéfy generálního štábu, rozvědky, tajných služeb a tak dál. Byli tam všichni klíčoví lidé. Nicméně za několik hodin v pět ráno už nás probudily ruské rakety.

Na tehdejší schůzce u prezidenta tedy slova o tom, že ruská invaze začíná, nezazněla...
Ne, to tam nezaznělo. Dokonce ministr obrany Oleksij Reznikov tam před i po schůzce říkal, že tomu nevěří, že jde jen o psychologický tlak Rusů. Existovali lidé, kteří tomu věřili, jako například Kyrylo Budanov, šéf vojenské rozvědky, ten o tom mluvil už půl roku, Valerij Zalužnyj (tehdy náčelník generálního štábu ukrajinské armády – pozn. red.), Oleksandr Syrskyj (tehdy velitel pozemních vojsk Ukrajiny – pozn. red.). Vojáci tomu věřili a připravovali se. Politické vedení se k věci stavělo skepticky a bálo se, že příprava i vojáci na ulicích můžou způsobit paniku. Proto se to snažili omezovat.

Jak na celou věc reagovalo byznys prostředí? Měli jste nějaké informace, že k plošné ruské invazi může dojít?
Z jedné strany bylo ujišťování ukrajinských politiků, z druhé Američané, kteří o tom mluvili skoro půl roku, že invaze proběhne, opakovali velice důsledně. USA evakuovaly ambasádu v Kyjevě asi dva týdny před tím, než vše začalo, takže signálů bylo hodně. Reagovaly také finanční trhy, kde ukrajinská aktiva ztrácela cenu už od konce roku 2021 a v týdnu invaze se to hodně aktivizovalo. Možná tam byl i nějaký insider trading ze strany některých Rusů, kteří aktivně prodávali ukrajinské euroobligace. Ty spadly za onen poslední týden asi o patnáct procent. Někdo o tom věděl, informací bylo spoustu. Nicméně ukrajinská vláda se snažila lidi uklidňovat, aby nevznikala panika.

‚Mysleli jsme, že ztratíme vše‘

Když se ohlédneme za dvěma lety od tragických událostí 24. února 2022, vidíme drsnou realitu: ekonomika země prožila po plošné ruské invazi největší propad v novodobé historii Ukrajiny, přišla o třetinu HDP. Loni se hospodářství země začalo nepatrně zvedat, ale vzhledem k obrovskému propadu předtím je to relativní. Jak vypadá ukrajinská ekonomika nyní?
Rána, kterou dostala, je obrovská. Prožil jsem tady několik krizí, tato je zdaleka nejhlubší. Na začátku invaze to vypadalo, že tady ztratíme všechno a budeme rádi, pokud nám zůstanou investice na západní Ukrajině, kam Rusové nedojdou. Psychologicky jsme se připravili na nejhorší, takže pak bylo lehčí to celé zpracovat. Do poloviny března 2022, tedy během dvou týdnů od invaze, jsme byli schopni nastartovat všechny naše podniky, kromě těch zničených. Na severu a západě Kyjevské oblasti jsme ztratili více než 100 tisíc metrů čtverečních ploch.

Potom se každý měsíc výsledky zlepšovaly. Na začátku plošné invaze všichni včetně Světové banky očekávali pád HDP o 40 až 45 procentních bodů. V roce 2022 nakonec ekonomika spadla jen o 29 procent, což bylo výrazně lepší. Přežili jsme zimu 2022 až 2023, i když v jednom období zůstal náš strojírenský podnik částečně bez elektřiny. Přes den byla její spotřeba na 90 procent omezená, takže jsme museli pracovat přes noc…

Ekonomické škody na ukrajinské straně jsou přesto obrovské. Kolik procent investic z portfolia Dragon Capitalu jste museli odepsat?
Fyzické škody činily přes 60 milionů euro. Za první týden invaze ztratily naše investice 90 procent. Nakonec jsme ale první rok skončili zhruba minus 58 procentních bodů, což je hodně, ale lepší než těch devadesát. Člověk se na to musí nějak nastavit, aby nebyl ve stresu, byl schopen každý den pracovat.

Naším cílem bylo všechno obnovit, což možná bude trvat ještě tak pět let. Nicméně opakuji: na začátku to vypadalo, že všechno, co jsme tady za posledních pětadvacet let vybudovali, bude Rusy zničeno. Naštěstí se ukázalo, že ukrajinská armáda, lidé, byznys byli o hodně odolnější, než kdokoli očekával. To bylo příjemné překvapení.

Nemáte v zemi jen své investice, zahraniční investoři jsou sdružení v European Business Association. Odešla část z nich po vypuknutí plošné ruské invaze?
Ne. Všichni, kteří tady vyrábí, jako například Unilever, kterému shořela fabrika nacházející se v našich prostorách u Hostomelu, začal stavět novou fabriku v Bíle Cerkvi. Nestlé mělo velký provoz v Charkově, který částečně zprovoznili půl roku po začátku války, ale staví si nový na západní Ukrajině, aby rozložili riziko.

Většina firem tedy zůstává a snaží se podporovat ukrajinskou ekonomiku vším, čím můžou. Třeba ocelárny Arcelor Mittal fungují po celou dobu, od fronty jsou nyní jen několik desítek kilometrů.

‚Byznys pokračuje‘

Ukrajina řeší po dvou letech výrazné ekonomické problémy a polovina jejího rozpočtu pochází ze zahraniční pomoci. Do toho přicházejí problémy s evropskou pomocí, donedávna blokovanou Viktorem Orbánem a také spory v americkém Kongresu. To zní jako docela rizikový výhled...
Ano, to je volatilní výhled. Příčinou toho ale není to, že by příjmy ukrajinského rozpočtu výrazně klesly, loni byly dokonce vyšší než v roce 2021. Nicméně všechny tyto prostředky jdou na financování armády, máme tady víc než milion lidí ve zbrani. Armáda, Národní garda, policie a tak dál, to jsou obrovské náklady na platy lidem, zbraně, munici. Západ financuje všechny nevojenské náklady rozpočtu.

2:16

Podnikání za války. Loni ukrajinský pivovar vyráběl Molotovovy koktejly, teď financuje drony

Číst článek

Co teď z pohledu vás jako jednoho z největších zahraničních investorů v zemi potřebuje ukrajinský byznys? Kromě toho, aby vám do objektů nepadaly rakety...
Nejvíc potřebujeme makroekonomickou stabilitu, to je především podpora ukrajinského rozpočtu. V roce 2023 fungovala celkem dobře podpora Evropské unie, Spojených států, Mezinárodního měnového fondu, Japonska, Kanady a Norska. Letos začínal rok trochu hůř kvůli Orbánovi, který blokoval pomoc Evropské unie, tedy balík pomoci ve výši 50 miliard euro na následující čtyři roky. To nás trochu znervóznělo. K tomu se americký Kongres stále nedokáže definitivně domluvit na další podpoře Ukrajiny, to je hlavně vojenská pomoc.

Zpoždění ze strany hlavních zahraničních partnerů samozřejmě byznys dost znervózňuje, i když ekonomika se v roce 2023 zvedla o skoro šest procent, což je výrazně lepší než kdokoli očekával. Mezinárodní měnový fond předpovídal na začátku roku nulu. Investoři fungují, byznys pokračuje. Všichni mají zájem na tom, aby ekonomika byla silná.

Konflikt ale pokračuje…
Ano, ztráty budou nadále vznikat, neexistuje vůči nim žádné pojištění. Proto potřebujeme finanční a bezpečnostní pomoc. Na Západě ale pocit naléhavosti opadá. Do budoucna je pro nás klíčový vstup Ukrajiny do NATO, Evropské unie, což požaduje 90 procent obyvatelstva.

Jak se ukrajinští podnikatelé a firmy vyrovnávají s obrovským počtem mužů, kteří odešli do armády? Tato síla chybí na celém pracovním trhu. K tomu miliony lidí, kteří odjeli do zahraničí...
Když v roce 2022 ekonomika prudce spadla, nebyl to takový problém. Nyní už je to ale jiné. Nám se vrátilo 99 procent zaměstnanců ze zahraničí. Chceme, aby se všichni lidé, kteří pro nás pracovali, vrátili domů a pracovali tady. Obecně ale platí, že větší počet lidí bohužel zůstává v zahraničí, celkové počty se moc nezlepšily. Musíme je motivovat, platy tady rostou, takže postupně by se snad motivace měla vracet. Nicméně bezpečnost zůstává prioritou číslo jedna, s tím se nedá nic dělat.

A odvody do armády? Pracují například více ženy?
Ano, podíl žen v profesích, kde byl původně jejich podíl velice nízký, se zvyšuje. Některé procesy automatizujeme. Také pracují starší lidé. Tento problém ale zůstává. A podle průzkumů byznysu loni v prosinci jde dokonce o druhý nejpalčivější problém. Prvním je bezpečnost, hned poté nedostatek lidí.

Zemědělství bez dotací

Na hranici Ukrajiny s Evropskou unií probíhá v současnosti řada protestů a blokád. Zdá se, že některé země, které mají velký agrární sektor, vnímají Ukrajinu jako potenciální riziko. Jak to vidíte? Je možné najít rozumný kompromis?
Zemědělství je na Ukrajině vysoce konkurenční, dotace tady neexistují. I přesto zemědělství funguje daleko lépe než v Evropské unii. Poté, co Rusové zablokovali Černé moře, začalo se hodně produktů exportovat přes Evropu. Teď se situace zlepšuje, Ukrajině se v minulém roce podařilo vytlačit Rusy z velké části Černého moře, koridor začal fungovat. Loni v září, říjnu se přes Černé moře exportovalo přibližně dva miliony tun zboží. V prosinci už to bylo skoro sedm milionů. To nám hodně pomůže a sníží se tlak na evropský trh.

OVĚŘOVNA: Utajený bratranec premiéra Fialy? Ne, miliardový jmenovec není s předsedou vlády příbuzný

Číst článek

Každému, kdo umí počítat, nicméně dojde, že pokud by se Ukrajina přibližovala trhu EU, změní to síly na interním trhu. Do hry vstupuje obrovský agrární sektor a levná pracovní síla, což je pro země jako Polsko, Maďarsko, Rumunsko a další potenciální riziko. Vnímáte to?
Tyto země by si měly uvědomit, že Ukrajina jim garantuje bezpečnost. Neměly by přemýšlet jen o penězích, ale také o své bezpečnosti, protože Rusko se nezastaví. Nezastavilo se v Gruzii, na Ukrajině, další může být Moldavsko, Kreml dále financuje některé síly v Evropské unii. Proto by tyto země měly přemýšlet dlouhodoběji a Ukrajinu podpořit i ekonomicky. Jim samotným se to vyplatí. A co se týče zemědělského trhu: otevření Černého moře by mělo snížit tlak na evropské trhy.

Rozumím, ale znovu: chápete argument, že není problém v bezpečností podpoře Ukrajiny, ale v ekonomických dopadech?
Musí se hledat kompromis, pokud bude dál fungovat Černé moře. Opakuji: ukrajinské zemědělství nepotřebuje dotace, naopak třetinu rozpočtu EU tvoří podpora zemědělství. Pak je tu 300 miliard euro z ruské centrální banky, zmražených především v Evropské unii. Pokud Západ najde politickou vůli tyto prostředky zkonfiskovat a předat je Ukrajině na rekonstrukci, pak to EU nebude muset financovat ze svého rozpočtu, ale vzít si peníze od Ruska, které to vše zavinilo.

Problém jménem korupce

Ukrajinu i přes částečná zlepšení trápí dlouhodobý problém: korupce. Řada věcí navíc komplikuje válka, která je – jak se někdy říká – „nejlepší byznys“. Řada věcí je logicky utajená, nefungují úplně kontrolní mechanismy, lidé se nedostanou do oblasti bojů. Jak tuto věc vnímáte vy?
Korupce se tady za posledních deset let výrazně snížila. S podporou Evropské unie a Spojených států vznikla protikorupční infrastruktura od specializovaného soudu k protikorupčnímu úřadu a prokuratuře, které dobře fungují. Co se týká našich investic, za posledních deset let se nám pracuje daleko komfortněji než kdykoli předtím. Riziko se výrazně snížilo a daleko větší roli hrají i nezávislá média.

Buď bojuješ, nebo pracuješ, vzkazuje Zelenskyj. Ukrajinská vláda žádá uprchlíky, aby se vrátili

Číst článek

Jak to ovlivnila válka?
Během posledních dvou let byla kontrola ze strany západních partnerů nad tím, jak se tady využívají jejich prostředky, obrovská. Podezření ze zneužití peněz od Evropské unie nebo Spojených států se tady neobjevilo.

Nepopírám, že toto riziko nadále existuje, sám investuji do nezávislých ukrajinských médií. Ta byla možná půl roku, rok po začátku války opatrná, nicméně od konce roku 2022 už fungují naplno, mají výsledky.

Ukrajina má skoro milion státních zaměstnanců i politiků, kteří musí každý rok vyplňovat elektronické deklarace. Najdete je na internetu, můžete se podívat, kde kdo bydlí, v čem bydlí, jaké má auto, včetně členů rodiny, dětí, rodičů, manželek. Zanáší se tam veškeré změny, nákupy za více než 4000 eur (zhruba přes 100 tisíc korun - pozn. red.) atd.

Existují ale i varovné signály. Například nedávná kauza investigativních novinářů ze serveru Bihus.info, které někdo minimálně rok odposlouchával, výhrůžky autorovi reportáže o předražených dodávkách ukrajinské armádě, hrozby fyzickou likvidací jemu i jeho rodině…
To dobré signály nejsou, ale nikdo nebrání tomu, aby se to dostalo na veřejnost. To je klíčové.

Josef Pazderka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít