Vyhneme se chaosu, hájí tajení rozpočtu poradce premiéra. ‚Veřejnost má právo to vědět,‘ tvrdí ekonom

Ministr financí musí za 5 dní seznámit vládu s návrhem rozpočtu. Oproti předchozím letům se veřejnost dozví konkrétní údaje o dva měsíce později, než bylo zvykem před změnou zákona o rozpočtových pravidlech. „Nižší transparentnost zabrání chaosu a zbytečným protestům,“ tvrdí v pořadu Pro a proti na Českém rozhlase Plus poradce premiéra Štěpán Křeček. „Jde o peníze veřejnosti, má právo zasáhnout,“ oponuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Je problém, že neznáme dříve podrobnější parametry státního rozpočtu?
Lukáš Kovanda: Je to problém, protože zákon o státním rozpočtu je zákonem roku, který prostřednictvím politiků přerozděluje peníze všech daňových poplatníků. Veřejnost, o jejíž peníze jde, má plné právo tento rozhodovací proces znát a případně do něj zasáhnout, třeba i skrze média. Maximální transparentnost a průběžné skládání účtů jsou zásadními devízami rozvinuté demokracie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Utajovaný státní rozpočet

Štěpán Křeček: V zásadě s touto argumentací souhlasím. Při přechodu na tento nový postup se transparentnost skutečně o něco snížila. Není to ale černobílá záležitost – domnívám se, že výhody této změny nakonec lehce převažují nad nevýhodami.

I v soukromém sektoru je zcela běžné, že než se předloží výroční zpráva, musí se sestavit, pak se audituje, a teprve když je její podoba hotová, můžeme s ní seznámit širokou veřejnost.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) drží podobu státního rozpočtu pod pokličkou až do konce srpna. Jaké výhody tedy tento postup má?
ŠK: Když se údaje o rozpočtu zveřejňují ještě v průběhu jeho sestavování, musí se počítat s tím, že se ještě budou měnit klíčová data, na jejichž základě se rozpočet sestavuje. Pokud na veřejnost unikají stále se měnící čísla, způsobuje to chaos. Často to má hmatatelné negativní důsledky.

23:30

Kalousek: Skutečná konsolidace znamená systémové změny. Bez nich se nepohneme k větší prosperitě

Číst článek

Podívejme se na příklad z minulého roku, kdy se v prvním návrhu rozpočtu snižovaly prostředky na školství. Vznikly z toho stávky, zatížilo to rodiče, zkrátka to bylo problematické pro širokou veřejnost.

Ve finálním návrhu školství nakonec dostalo peníze navíc, takže všechny ty protesty byly zbytečné a společnost to jen zatížilo.

Dostalo by však školství tyto peníze, pokud by nedošlo ke zveřejnění rozpočtu a následným protestům?
ŠK: Nevíme, jestli by peníze navíc dostali. Ale tehdy jsem při tom byl a vím, že šlo jen o první návrh. Záměr byl udělat všechno pro to, aby se do školství finance přidaly.

Zabránit chaosu?

Pane Kovando, zabrání strategie pozdějšího zveřejnění návrhu rozpočtu zmiňovanému chaosu?
LK: Ne, protože data už se podstatně nezmění. Rozdíl růstu HDP od jara do září samozřejmě může nastat, ale projeví se v desetinách nebo setinách procent – to se sice projeví v dodatečném množství peněz, které máte, ale nikoli v tom „základním koláči“. Ten můžete rámcově rozdělit už před prázdninami a pak o něm vést debatu.

To, že učitelé stávkovali, je přeci součástí demokratické diskuse. Mohli zareagovat na čísla, která pro ně byla nepříznivá, a vytvořit tlak na politiky, kteří následně něco změnili.

Teď je všechno zavřeno v černé skříňce, z níž unikají jen kusé informace, což podvazuje demokratickou diskusi o rozpočtu. Pan Křeček nabídl příměr k soukromé firmě, ale rozdíl spočívá v tom, že akcionář přijímá dobrovolně podmínky své firmy, kdežto daňový poplatník platit daně musí. Na oplátku by se mu mělo dostat maximální transparentnosti ze strany těch, kterým daně odvádí.

Zbyde prostor na demokratickou diskusi o rozpočtu, když je nyní připravena o dva měsíce času?
ŠK: Ano, prostor na diskusi se zmenšil. Na druhou stranu od září, kdy se rozpočet předkládá Poslanecké sněmovně, je čas na diskusi až do prosince. Tedy ve třetině celého roku lze návrh projednávat, podávat pozměňovací návrhy. Omezení nastalo pouze v přípravné fázi.

Utajuje vláda státní rozpočet? Je to méně transparentní, ale letní tance byly o ničem

Číst článek

Chaos, který jsem zmiňoval, může nastat ale i v tom smyslu, že neustále měnící se návrhy – třeba na základě měnících se makroekonomických prognóz – mohou na veřejnost působit jako nejistota. Jako by politici nevěděli, co chtějí, přestože pouze zohledňují nová data, že vláda postrádá jednoznačnou prioritu.

Teď se ale předloží hotový návrh, za kterým bude stát celá vláda, připravená obhajovat konkrétní čísla a jít do diskuse naplno.

LK: Chaos ale nastává i teď. Z utajeného projednávání unikají některé dílčí informace, a tak nikdo neví, co má považovat za bernou minci. Dříve, když byl celý proces transparentní, se vědělo, že nejde o finální podobu rozpočtu, ale o prvotní návrhy a úvahy. Veřejnost se mohla do debaty zapojit například hrozbou stávkování.

Hrozí, že na politiky se v září sesype velká nálož, protože mnoho různých socioekonomických nebo profesních skupin nebude spokojených. Místo, aby měli na vyjednávání s nimi tři měsíce, budou mít jen měsíc.

ŠK: Já jsem zastáncem transparentnosti, ale ve chvíli, kdy víme, že se prvotní návrhy budou měnit a mohou vést ke zbytečným protestům, vnášíme do společnosti jen další napětí. Nižší transparentnost procesu je vykoupena tím, že se rozpočet bude připravovat kvalitněji.

Bude rozpočet nejen kvalitnější, ale také důstojnější, jak tvrdí Zbyněk Stanjura? Mají ministři neústupně bojovat za své resorty, nebo tím oslabují priority celé vlády? Poslechněte si celý rozhovor v úvodu článku.

Karolína Koubová, kra Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme