Už deset let víme, že zálohový systém na PET lahve je dražší a není efektivní, tvrdí expert
Češi sice patří ke špičce v třídění odpadů, ale k evropské metě devadesáti procent vytříděných plastových obalů mají ještě daleko. Pomohlo by zavedení zálohového systému na PET lahve? V pořadu Pro a proti diskutovali nezávislý obalový expert Jan Bláha a Vojtěch Vosecký z Institutu cirkulární ekonomiky.
„Pokud vám vadí volně pohozené odpadky v přírodě, ve městech a zejména PET lahve a plechovky, kterých je nezanedbatelné množství, tak je zálohování tou pravou cestou,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus Vojtěch Vosecký z Institutu cirkulární ekonomiky.
„Češi se naučili třídit, ale vždy se najdou lidé, kteří nejsou motivováni dobrým úmyslem nebo to mají daleko, takže odpadky volně pohodí. Proto se musíme zamyslet, jak systém zefektivnit a jak předcházet tomu, aby naše příroda byla zavalena těmito odpadky,“ dodává.
Pomohlo by k lepšímu třídění plastového odpadu zavedení zálohového systému na PET láhve?
A doplňuje, že ze zkoumání institutu a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze vyšlo, že zálohový systém by byl o třetinu lepší než ten stávající, protože se tak vytřídí a zrecykluje o poznání větší množství zálohovaných obalů.
Na začátku studie prý nebyl ani dostupný dostatek dat.
„Oslovili jsme ministerstvo, společnost EKO-KOM a další. Z dodaných dat vyplývalo, že se v přírodě neválí ani jedna PET lahev a v černých popelnicích je jich třikrát méně, než vyplývá ze statistických dat,“ říká s nadsázkou v pořadu.
Tři z pěti Čechů podporují zálohy na PET lahve, ukázal průzkum. Ideální výše je kolem pěti korun
Číst článek
Z různých odhadů institutu prý vyšlo, že se lahví na trh uvádí pravděpodobně víc, než je oficiálně ohlášeno. „Také jsme narazili na to, že jeden rok se třídí zhruba 74 procent PET lahví a o šest měsíců později to najednou je 83 procent. Systém je poměrně netransparentní a není pro nás žádný způsob kontroly dat,“ vysvětluje Vosecký v pořadu Pro a proti.
„Míra, která se komunikuje v Česku ohledně třídění plastových obalů, je 69,5 procenta. To nám přijde velmi dobré, ale jednak jsou nové cíle z Evropské unie, a také vidíme, že těch nevytříděných 30 procent končí v černých popelnicích nebo volně pohozených v přírodě,“ obhajuje zálohový systém Vosecký.
Zálohový systém? 1,5 miliardy ročně
„Existují ale i jiné studie, například studie firmy EKO-KOM, které říkají, že stávající systém se žlutými kontejnery se všemi plasty, ne jen nápojovými, dokáže vytřídit až 82 procent,“ namítá nezávislý obalový expert Jan Bláha.
Do roku 2030 tedy potřebujeme systém navýšit o osm procent. „Když se tento systém zintenzifikuje, tak může toto číslo dosáhnout, a to při stávajících cenách. Zálohový systém ale znamená každý rok 1,5 miliardy navíc, které v konečné podobě vždy zaplatí koncový uživatel, tedy občan,“ upozorňuje.
Zálohy by podle něj měly svou logiku, kdyby se tak jako v severských státech vše dávalo do pytle, a pak se vybíraly jen některé obaly.
„U nás je to všechno naruby: my všechno třídíme dopředu a teď z toho chceme nápojový obal vybrat a celý systém bohužel zdražit,“ dodává Bláha.
Expert také upozornil na německou zkušenost. „Tam se v roce 2003 zaváděly zálohy, a objem všeho ostatního vytříděného obalu klesl o 25 procent. Do loňského roku tato čísla nebyla srovnána,“ varuje s tím, že zálohy podle něj nejsou efektivní a jsou významně nákladnější.
