Češi vloni spotřebovali nejméně plynu od roku 1994. Meziročně klesla na 7,1 miliardy metrů krychlových
Češi v loňském roce spotřebovali nejméně plynu od roku 1994. Spotřeba zemního plynu loni v Česku meziročně klesla o sedm procent na 7,1 miliardy metrů krychlových. Příčinou byla především výrazně nižší poptávka po elektřině z plynových elektráren a nadále klesající spotřeba domácností i průmyslu. Spolu s vysokou naplněností zásobníků to vedlo také k nižšímu dovozu plynu do České republiky. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno.
V loňském roce do České republiky přiteklo 7,4 miliardy metrů krychlových plynu, naopak odtekla necelá miliarda metrů krychlových. Podle analýzy ještě v roce 2021 proteklo Českem šestkrát více plynu než loni.
Podíl ruského plynu na dodávkách do Česka byl letos 3,8 procenta. Roste od října
Číst článek
„Přerušení tranzitní role Česka v důsledku nedodávek plynu z Ruska do zemí Evropské unie výrazně omezilo toky plynu českou plynárenskou soustavou již v roce 2022. Naplno se ale tento fakt projevil teprve v loňském roce, kdy se do soustavy dostával téměř výhradně plyn určený pouze pro tuzemskou spotřebu,“ uvedl řídící konzultant EGÚ Brno Michal Kocůrek.
Většina plynu do Česka loni směřovala přes Německo z Norska a z terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) na pobřeží Severního moře, tedy z Belgie, Nizozemska či Německa.
Od října začal do Česka proudit také ruský plyn nakoupený na slovenském nebo rakouském trhu, jehož celkový podíl nakonec činil asi sedm procent celkové roční tuzemské spotřeby.
Spotřeba plynu klesla i v rámci Evropské unie, meziročně zhruba o pět procent. Výrazný pokles podle Kocůrka nastal hlavně ve výrobě elektrické energie. Vzhledem ke snížené spotřebě plynu klesla výrazně také potřeba dovozu plynu do Evropské unie.
25:50
Zelená energetika? Cena elektřiny bude proměnlivá, v letní poledne ale bude zadarmo, domnívá se expert
Číst článek
Loňská mírná zima a vysoká naplněnost zásobníků na jejím konci umožnily dovézt o 16 procent, tedy přibližně o 60 miliard metrů krychlových, méně plynu než v roce 2022.
Nižší potřeba dovozu se tak podle EGÚ Brno pozitivně projevila na ceně plynu v Evropě.
„Průměrná cena plynu s dodávkou na následující měsíc byla v hlavním evropském obchodním bodě TTF v roce 2023 necelých 41 eur (asi 1006 korun) za MWh, což je přibližně o 69 procent méně než před rokem,“ řekl Kocůrek.
„Pokles na evropském trhu reflektoval dostupnost dováženého spotového LNG, který se do přístavů severozápadní Evropy dostával průměrně za 38 eur (933 korun) za MWh,“ dodal.
LNG dodávky
Hlavním zdrojem plynu pro Evropu loni byly podle analýzy dodávky LNG, přestože celkový objem dovezeného LNG meziročně mírně poklesl kvůli nízkému dovozu do Británie. Podíl LNG na všech dodávkách ovšem vzrostl na 43 procent.
Hlavní část tvořily dodávky ze Spojených států amerických, následovala Afrika, Blízký východ a poté Rusko. Dodávky ruského LNG se podle analýzy loni udržely na přibližně stejné úrovni jako o rok dříve a celkově činily 21 miliard metrů krychlových plynu.
ČEPS dostal zelenou ke koupi NET4GAS. Hospodářskou soutěž podle Antimonopolního úřadu neohrozí
Číst článek
Druhým nejvýznamnějším zdrojem v Evropě je norský plyn. Kvůli zvýšenému počtu servisních odstávek však jeho dovoz meziročně klesl o patnáct procent na 106 miliard metrů krychlových plynu.
Mnohem výrazněji se pak snížil dovoz potrubního plynu z Ruska, konkrétně z 63 miliard metrů krychlových v roce 2022 na 26 miliard metrů krychlových v roce 2023. Oproti roku 2021 je to pak o 80 procent méně.
Podíl veškerého ruského plynu na dovozu do zemí Evropské unie a Británie tak klesl na patnáct procent. Jedinými přímými odběrateli ruského potrubního plynu v Evropské unie v současnosti zůstávají země s platnými dlouhodobými kontrakty, kterými jsou Rakousko, Slovensko a Maďarsko.
Z těchto zemí pak tekl v závěru roku ruský plyn například i do Česka.
