• Přehrát18.8. Názory a argumenty

  Poslechněte si celý komentář

Cílem bylo předvést národu u obrazovek, jak diametrálně se mnohdy může lišit individuální cit pro spravedlnost od verdiktů soudu. Důležité bylo, že se diváci ve studiu v následné debatě vždycky dozvěděli, co konkrétně k rozsudku vedlo, jaké paragrafy museli soudci zohlednit, jak hodnotili důkazy.  

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

V podstatě se jednalo, řečeno dnešní terminologií, o cosi jako populární rychlokurz v justiční gramotnosti. Kdyby se nynější ostře sledovaný případ farmy Čapí hnízdo, na jejíž výstavbu zkasírovali svého času tehdejší majitelé 50 milionů z fondu Evropské unie, dostal tenkrát na televizní obrazovky, je pravděpodobné, že by většina obecenstva byla s policejními vyšetřovateli, žádajícími parlament o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka, na jedné lodi.  

Kavalírský delikt nebo trestný čin? 

Vyvedení Čapího hnízda z majetku jedné z firem Babišova mocného Agrofertu a jeho prodej soukromým osobám, které pak úspěšně požádaly o dotaci z evropského fondu, určeného pro drobné podnikání a rozvoj cestovního ruchu, skutečně vypadá jako zastírací manévr dotačního podvodu.  

Zvlášť když se farma, jen co uplynula blokační lhůta, vrátila pod křídla Agrofertu a Andrej Babiš se choval, jako by tam byl domácím pánem odjakživa. 

Zdání, byť by bylo sebeoprávněnější, je ovšem jedna věc. Něco jiného je to před soudem dokázat. A v tomto ohledu mají informace o policejní žádosti vydat oba poslance k trestnímu stíhání, alespoň podle toho, co se veřejnost zatím dozvěděla, řadu slabých míst.  

Především není jasné, jaké na to má policie konkrétní důkazy, popřípadě, zda vůbec nějaké má. Formálně to totiž, alespoň na první pohled, nebudou mít soudci jednoduché.  

V době, kdy farma Čapí hnízdo žádala o dotace, Agrofertu oficiálně nepatřila. A zpátky do jeho vlastnictví se údajně dostala jen proto, že nemohla splácet bance dluh, za který se Babišův holding zaručil. 

Spravedlnost je sice zobrazována se zavázanýma očima, aby měřila každému stejně. Ve skutečnosti to ale tak nefunguje vždycky. Zvlášť v zemi, kde se obcházení pravidel považuje spíš za kavalírský delikt než za trestný čin. 

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít