Spolek Svatopluk, který se snaží propojovat vlastenectvím se zaštiťující radikály nalevo i napravo, k tomu rovnou uspořádal konferenci bez vytáček nazvanou „Politická vůle ke změně režimu“.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lukáš Jelínek: Radikálům změna vlády nestačí, chtějí změnu režimu

Vedle teoretiků na ni pozval i zástupce ostře tesaných uskupení s šancí na podzim uspět a promluvit do sestavování příští vlády.

Aby bylo o čem debatovat ve věcné rovině, představil například ústavní právník Zdeněk Koudelka návrhy na úpravu Ústavy ČR. Své pověsti tento exposlanec, který na pozadí opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS v 90. letech vypracoval kontroverzní, na malé strany přísnou novelu volebního zákona, nezůstal nic dlužen.

Připravují demontáž ústavních pojistek?

Smysl jeho vize lze snadno vyčíst z jednotlivých kroků, jako je zrušení Senátu, snížení počtu ústavních soudců na třináct, snížení počtu poslanců na 151, zavedení pětiletého funkčního období jednokomorového parlamentu nebo posílení pravomocí prezidenta republiky, který by ale byl odvolatelný občany.

Zatímco část voličů by tleskala úsporám na institucích a politicích, fakticky by došlo k demontáži ústavních brzd a protivah bránících demokratický právní stát. K rychlé proměně maďarské nebo slovenské politiky přitom v minulých letech došlo mimo jiné právě kvůli ledabyleji nastavenému mechanismu ústavních pojistek.

Žádný div, kolik chvály Koudelka sklidil. Zúčastnění politici se dokonce tak rozjařili, že už na nějaké to slůvko nehleděli. Lídr SPD Tomio Okamura se nechal slyšet, že „změna systému je nutná“, protože „nežijeme ve skutečné demokracii a v právním státě.“

Cenzura tady prý vládne

Domnívá se, že soudcům schází nestrannost, vládne cenzura a lidé jsou za názory vyhazováni z práce nebo končí ve vězení.

Podle předsedkyně Trikolory Zuzany Majerové je dokonce dnešní cenzura nebezpečnější než za nacistů či komunistů. Českou televizi pak přímo pasovala na „zločineckou organizaci“. Předseda Stačilo! Daniel Sterzik zase připojil úvahu o Evropské unii coby nástroji útlaku.

Nejopatrnější věty pronášel šéf Motoristů Petr Macinka, podle nějž je nutná změna vlády, ne změna režimu. Zároveň varoval před návrhy, které by vedly k omezení parlamentní demokracie a centralizaci moci do rukou prezidenta.

Motoristé by naopak zrušili přímou volbu hlavy státu a tuto kompetenci převedli zpět na poslance a senátory.

Hovořilo se i o Severoatlantické alianci, Rusku, válce na Ukrajině nebo migraci. Snad ještě víc než Donald Trump byl oslavován americký viceprezident J. D. Vance s jeho kritikou Evropské unie.

Zatím jsou slabí, ale...

Nemá ale cenu pitvat jednotlivé výroky, zvlášť když dnes je ještě krajní pravice i krajní levice slabá. Zároveň ale mysleme na to, co může nastat, pokud by se poměry změnily: Tlak na revizi zahraničněpolitické orientace Česka, posun k autoritářskému vládnutí i nástup ideologií s xenofobními a nenávistnými kořeny.

To, že extrémy u nás dosud neměly na růžích ustláno, je především zásluhou první polistopadové politické reprezentace. Spoluviníky jejich vzestupu jsou ale současné koaliční i opoziční strany, které si odpovědnou politiku pletou s hádkami, naschvály a žabomyšími válkami.

Co bude dál, je ve hvězdách. Pozvání na konferenci „Politická vůle ke změně režimu“ obdržel i Andrej Babiš (ANO). Podle spoluorganizátora akce Petra Druláka je však odmítl s vysvětlením, že na takové věci nemá čas.

Důležitější však bude, jak se předseda hnutí ANO k všemožným radikálům a revolucionářům postaví, až po případném volebním vítězství začne hledat partnery pro své vládnutí.

Autor je politický analytik  

Lukáš Jelínek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít