Český vliv na dění v Evropském parlamentu se naopak spíše zmenší. Napomohly tomu i strany vládní koalice, které nedokázaly těžiště konfrontace s opozicí posunout k realistické debatě o zásadních evropských tématech a raději slibovaly, že se i ony přičiní, aby byl přepsán evropský migrační pakt nebo zelená dohoda.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: Čeští europoslanci budou na okraji evropského dění

Popřípadě, že se zasadí o oddálení konce spalovacích motorů.

Výsledkem je úspěch populistů, přičemž z 21 europoslaneckých mandátů, o které se v České republice sváděl boj, pět připadne politickým formacím, které budou mít na dění v Evropském parlamentu zcela minimální vliv.

Dva europoslanci za postkomunistické Stačilo! skončí ve zcela okrajové frakci Levice a dva zvolení za hnutí Přísaha a Motoristé budou mít problém najít v Evropském parlamentu jakýkoliv politický domov.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie, které je členem krajně pravicové frakce Identita a demokracie, bude mít nakonec jen jednoho europoslance. Frakce navíc navzdory předpovědím významně neposílila, takže vliv SPD na evropskou politiku by byl zcela minimální, i kdyby hnutí Tomia Okamury dosáhlo lepších výsledků.

Dohody největších frakcí

Dění v euraparlamentu budou dál reálně určovat tři největší frakce: evropští lidovci, socialisté a liberálové. Určitý vliv tak mohou mít snad jen čeští europoslanci z TOP 09, z KDU-ČSL a STAN, kteří patří právě k Evropské lidové straně, jakkoliv je jich jen pět.

Vliv Pirátů se radikálně zmenšil nejen proto, že jim po eurovolbách zůstal jen jeden europoslanec, ale i kvůli zásadnímu oslabení evropských Zelených, kteří v minulosti měli jistý vliv, protože konstruktivně spolupracovali s největšími frakcemi.

Ve frakci socialistů nemá Česká republika nikoho. Ve frakci liberálů sice zatím působilo hnutí ANO, ale to vyhrálo eurovolby u nás s pomocí politiky, která ho v liberální frakci Renew, pokud v ní vůbec zůstane, bude izolovat.

Kdyby od liberálů odešlo, nejspíš by uvažovalo o frakci Evropští konzervativci a reformisté, kde zasedají občanští demokraté, jenže si lze jen těžko představit, že by největší česká vládní strana chtěla být ve stejné frakci s největší opoziční stranou.

Navíc tato frakce má kvůli svým euroskeptickým postojům na dění v europarlamentu malý vliv. Kdyby ANO spoluzaložilo nějakou úplně novou frakci, bude jeho vliv ještě menší.

ODS by naopak mohla svůj vliv posílit, kdyby z frakce Evropských konzervativců a reformistů odešla, což, jak naznačil předseda ODS Fiala, by mohla udělat, pokud by se frakce otevřela radikálům.

Směřovala by pak nejspíš do vlivné lidovecké frakce, kde už byla jednou a kde by nyní mohla využít spolupráce s ostatními členy koalice Spolu.

Jisté je, že po kampani, která slibovala voličům přepsání celé řady evropských politik, které čeští politici vykreslovali jako hrozby, nastal čas na realismus.

Pokud by už k nějakým úpravám migračního paktu, evropské zelené dohody nebo konce spalovacích motorů došlo, odehraje se vše podstatné na úrovni Evropské rady, Rady Evropské unie a Komise. Evropský parlament by takové úpravy případně jen schvaloval.

Čeští europoslanci by přitom na tento schvalovací proces měli jen okrajový vliv, protože v EP se obvykle hlasuje podle dohod největších frakcí.

A do těch, jak už bylo řečeno, čeští voliči – svedení radikálními sliby velkých změn a většinově pojímající eurovolby jako referendum o vládě – poslali tříšť uskupení, která budou vesměs působit mimo hlavní proud evropské politiky.

Autor působí na New York University Prague.

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít