Znělo to trochu jako pohádka, když se v roce 2021 státy dohodly, že podpoří stanovení daně ze zisku globálních firem v minimální výši 15 procent. Cílem dohody bylo odradit nadnárodní společnosti od přelévání kapitálu a zisků do zemí, které jsou označovány jako daňový ráj. Součástí dohody byla snaha donutit korporace k tomu, aby platily více daní na trzích, kde prodávají zboží a služby.

Komentář Praha 16:30 1. července 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na návrhu se nakonec shodlo téměř 140 zemí v čele se Spojenými státy, za které tehdy vyjednával prezident Joe Biden. Jeho plán na uskutečnění globální reformy daní byl dokonce přísnější, než nakonec schválená verze.

Před jeho nástupem byl postoj Spojených států k jakékoliv daňové dohodě odmítavý. A jak se ukazuje, s jeho odchodem jakákoliv snaha o narovnání dani skončila.

Už v lednu prezident Donald Trump prostřednictvím exekutivního příkazu prohlásil, že globální dohoda o minimální dani z příjmu právnických osob se v USA uplatňovat nebude. Zároveň přislíbil, že zavede odvetnou daň vůči zemím, které na základě globální daňové dohody z roku 2021 uvalí daně na americké firmy.

Daň z pomsty?

Tuto tzv. daň z pomsty nakonec obsahoval republikánský daňový balíček s poetickým názvem „One big beautiful bill“, tedy „krásný velký zákon“.

Článek 899 by umožnil Spojeným státům uplatňovat odvetné daně na zisky a výnosy z amerických investic, tedy mimo jiné i akcií či korporátních dluhopisů, a to pro nerezidenty z těch zemí, jež na americké korporace uvalují diskriminační daně.

USA ukončují všechna jednání o obchodních vztazích s Kanadou. Trump to zdůvodnil kanadskou daní

Číst článek

Jako první by na to doplatila řada evropských zemí, které uplatňují tzv. digitální daň. Tento návrh vyděsil Wall Street – výsledkem by byl odliv zahraničního kapitálu, další stupeň obchodních válek a utlumení globalizace.

Nakonec se ukazuje, že šlo o další páku a jejím cílem bylo ochránit americké korporace před daněmi. Sobotní dohoda zemí G7 vyňala americké společnosti z některých součástí stávající globální dohody o daních.

Členové skupiny západních průmyslových zemí ustoupili, aby ochránili své vlastní firmy před hrozbou odvetných opatření ze strany Washingtonu. Výměnou za zrušení článku 899, tedy za zrušení daně z pomsty.

Kdo ušetří?

Americké společnosti podle odhadů ušetří díky poslední dohodě sto miliard dolarů během deseti let. Neamerické korporace, které mají sídlo v zemích typu Lucembursko či Irsko, zaplatí naopak na daních víc než doposud, protože budou spadat pod původní dohodu o nadnárodním zdanění.

Nový tzv. side-by-side, tedy paralelní systém, bude podle prohlášení G-7 zahrnovat „konstruktivní dialog o zdanění digitální ekonomiky a o zachování daňové suverenity všech zemí“. Plán uznává americké zákony o minimální dani a jeho cílem je podle oficiálního komuniké přinést větší stabilitu do mezinárodního daňového systému.

Reálně vyhrály americké společnosti i rozpočet Spojených států. Prohráli všichni ostatní.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Julie Hrstková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít