Investiční pobídky a umění se prodat
Komunikace s veřejností asi vládě Petra Fialy (ODS) opravdu moc nejde. Jinak by informace o tom, že se americká firma onsemi rozhodla rozšířit v Rožnově pod Radhoštěm výrobu čipů, nemohla být tak jasná, stručná a věcná, jak ji premiér v těchto dnech prezentoval na televizní obrazovce.
Místo aby v první řadě dramaticky líčil, jak se právě on v čele své vlády zasloužil o to, aby si americká firma vybrala pro svou investici nikoli Jižní Koreu, ale Zlínský kraj, jen v klidu oznámil, že jde o velký úspěch pro Českou republiku, který „přinese dobře placená pracovní místa a pomůže rozvoji regionu“.
Nezdůrazňoval ani, jaká je to vlastně bomba, protože se tím Česko dalším krokem vzdaluje od své dosavadní neblahé pověsti montovny, ale jen střízlivě poznamenal, že se jedná o moderní technologie s vysokou přidanou hodnotou.
A když oznamoval objem investice americké společnosti ve výši dvou miliard dolarů, neřekl – aby si to domácí publikum dovedlo líp představit – že jde o 44 miliard korun. Naopak jedním dechem férově dodal, že je vláda „připravena projekt podpořit formou investiční pobídky“.
Bohatne trh a miliardáři
Že se opozice chytne právě této skutečnosti, se dalo čekat. Spolu s pochybnostmi o dostatku kvalifikovaných zaměstnanců pro rozšířenou výrobu čipů jsou státní investiční pobídky to jediné, s čím může opozice tento evidentní úspěch české vlády alespoň trochu nahlodat.
Šéf Hospodářské komory: Vláda by měla za investici do čipů nabídnout americké onsemi až 20 miliard
Číst článek
U voličů s tím bude mít úspěch téměř jistě: vždyť kdo z nás se přinejmenším už nepozastavil nad tím, jak je možné, že i takový pravzor kapitalismu jako je Amerika, založená na víře v individuální svobodu a iniciativu jednotlivce a v co nejštíhlejší stát, láká dnes privátní koncerny k zakládání podniků v USA za peníze daňových poplatníků.
Podle amerického analytika Ruchira Sharmy je ale tento „americký sen“ už po mnoho desetiletí mýtem: půjčovat, zachraňovat, regulovat, stimulovat, to je, jak říká, soubor návyků jednotlivých vlád v celém západním světě. Včetně Ameriky, která v poslední době začíná v tomto ohledu dokonce hrát prim.
Důsledkem této přebujelé státní pomoci je ovšem podle Ruchira Sharmy i to, že ten, kdo bohatne, jsou trhy a miliardáři – a nikoli společnost jako taková. V tom ale Česká republika nemůže sama udělat vůbec nic. Což opozice velmi dobře ví. Příležitost vyčítat vládě investiční pobídky si ale samozřejmě ujít nedá.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Klíč k dalšímu politickému vývoji drží STAN
Jiří Pehe
Jak Turecko vyzbrojuje sebe – a svět
Jan Fingerland
Jsme na cestě k zásadnímu zákonu, který může zlepšit životy všech dětí
Apolena Rychlíková
Konec všehoschopného ukrajinského právníka Portnova
Ondřej Soukup