Účast byznysmenů tak bude srovnatelná se zhruba šedesátičlennou podnikatelskou delegací, která podle údajů Hospodářské komory před dvěma lety doprovodila prezidenta Miloše Zemana do komunistické Číny.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Jiřího Leschtiny

A to je pozoruhodné. Vždyť na rozdíl od prezidentovy výpravy, kdy Hospodářská komora přímo organizovala nábor podnikatelů do Zemanova doprovodu, teď se komora jakož i další zaměstnavatelské svazy od Vystrčilovy cesty ostentativně odtáhly.

Což ale především vyznělo jako ušlápnuté přitakání prezidentovi, premiérovi, ministru zahraničí i předsedovi Poslanecké sněmovny, kteří Vystrčilovu cestu na Tchaj-wan svorně odmítají.

Politika jedné Číny

Unisono přitom opakují, že Vystrčilova návštěva narušuje naši zahraniční politiku jedné Číny. Nikdo přitom ale nevysvětlil, proč by na Tchaj-wan nemohl jet oficiální představitel svrchovaného českého státu. Což ani zdůvodnit nelze bez toho, že bychom převzali pekingské imperátorské pojetí politiky jedné Číny, podle níž nemá na Tchaj-wanu co dělat jakýkoliv politický reprezentant žádné země.

Mezi šéfy zaměstnavatelských svazů se nejvýrazněji ozval prezident Hospodářské komory a někdejší vrcholný politik devadesátých let Vladimír Dlouhý.

Ten v rozhovoru pro internetovou televizi XTV, pravda, označil chování čínského velvyslance za arogantní a nevhodné. Ale v souvislosti s Vystrčilovou cestou na Tchaj-wan pak mluvil o „jizvách a odřeninách“, které utrpíme.

„Budu teď hodně otevřený a brutální. Prosím, nechť si to nebere v nebi pan Kubera osobně, ať si to nebere pan předseda Senátu Vystrčil osobně, ale celkově jsme – s prominutím – v České republice pitomci, že jsme se tak mistrně dokázali vmanévrovat do téměř neřešitelné situace,“ prohlásil Dlouhý.

Nevyhnutelný trend

Mluvit ale takto o nesporně zásadové a sebevědomé reakci Senátu na neurvalý čínský nátlak, vyhrožování a vydírání kvůli cestě na Tchaj-wan, to už předpokládá i značnou dávku cynismu a vědomé manipulace.

Podle kritiků je Vystrčilova návštěva Tchaj-wanu donkichotským vykročením proti evropskému unijnímu proudu, dávajícímu přednost ekonomickým zájmům před principiální kritikou represivního chování komunistické diktatury – od genocidy Ujgurů, pronásledování disidentů a křesťanů až po kriminalizaci svobody projevu v Hongkongu.

Jenže i pandemická krize znovu připomněla, že čínský totalitní režim i svou obchodní politiku infikuje velmocenskou expanzí, úsilím změnit vztahy ve světě, bezskrupulózní špionáží. A bez zábran k tomu využívá své největší firmy, v nichž tak jako tak mají rozhodující slovo akční buňky komunistické strany.

Čína se stala celosvětovým rizikem. A demokratická část mezinárodního společenství nutně dochází k tomu, že je nutné začít ji vykazovat do patřičných mezí.

Nadcházející mise předsedy českého Senátu, kterou na rozdíl od vedení našeho státu ocenil americký ministr zahraničí Mike Pompeo, tak docela průkopnicky zapadla do nevyhnutelného trendu.

Autor je publicista

Jiří Leschtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít