V zářijových volbách v Rusku nesmí kandidovat opozice

V Česku je politický zájem už nyní soustředěn na říjnové volby do dolní komory parlamentu, do poslanecké sněmovny. Výsledky samozřejmě předvídat nelze. S jistotou ale lze říci, že kandidovat budou nejrůznější politické síly a že se z účasti ve volbách nebudou vyřazovat politické strany nebo kandidáti, kteří se znelíbí současné vládnoucí garnituře.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský opoziční politik Ilja Jašin

„Všeobecné volební právo se v této zemi stalo za Vladimira Putina fikcí, protože nařídil přijmout zákony, podle kterých nesmí kandidovat velké množství občanů Ruské federace.“ (ilustrační foto) | Foto: Nikolay Vinokurov | Zdroj: Alamy Live News / Profimedia

V Rusku se budou konat volby do dolní komory parlamentu, Státní dumy, už v září. Bude to něco zcela jiného než v Česku.

Představte si, že Miloš Zeman nebo Andrej Babiš (ANO) by zakázali kandidovat všem, které nemají rádi. Nemluvím teď o tom, že v Zemanově případě by to skončilo, jak sám nedávno uvedl, osekáním politické scény na dvě strany, u kterých by si byl jist, že se podřídí jeho pokynům. Jde o samotný princip.

Přehrát

00:00 / 00:00

Alexandr Mitrofanov: V zářijových volbách v Rusku nesmí kandidovat opozice

V Česku není možné, že by o tom, kdo smí kandidovat, rozhodovali politici, kteří jsou u moci. Kdyby tomu tak bylo, nebyla by v nabídce pro voliče ani jedna ze současných volebních koalic, protože je nesnáší Zeman a Babiš.

Jenže přesně tento stav vládne v Rusku. Všeobecné volební právo se v této zemi stalo za Vladimira Putina fikcí, protože nařídil přijmout zákony, podle kterých nesmí kandidovat velké množství občanů Ruské federace.

Vypálené opoziční území

Experti nevládní organizace Golos sepsali analýzu, podle níž do této diskriminované kategorie spadá na 9 milionů lidí a další stovky tisíc se v ní ocitly po státním označení opozičních organizací, v první řadě struktur spojených s Alexejem Navalným, nejen za cizí agenty, ale také za extremistické formace.

Ilja Jašin je známý moskevský opoziční politik. V minulých komunálních volbách uspěl a stal se starostou Krasnoselského obvodu. Je přirozené, že chtěl kandidovat znovu, a usiloval opět o moskevskou městskou dumu. Ale volby proběhnou bez jeho kandidatury. Prokuratura mu ji zakázala a soud její nařízení potvrdil. Bylo mu řečeno, že sympatizoval s Navalným a že takový člověk nesmí v Rusku reprezentovat občany.

Soudce zdůvodnil existenci Jašinových závadových postojů obsahem kanálu na komunikátoru Telegram, který se jmenoval Ilja Jašin a měl v profilu Jašinovu fotografii.

Marně Jašin namítal, že nikdy žádný Telegram kanál neměl a že tento falešný kanál samotný Telegram nepotvrdil jako skutečný. Soudce vyhodnotil jako důkaz to, že tam byla Jašinova fotka. A že prý soudu má dokázat, že to není jeho kanál, což Jašin přirozeně nedovedl. Pak mu odklepli zákaz kandidování.

To je pouze jeden příklad, který se týká velmi známého politika. Podle tohoto mustru ale Kreml připravuje před volbami dokonale vypálené opoziční území. Kandidovat budou smět jen lidé prověření a schválení shora. Navíc je v Rusku veřejným tajemstvím, že výsledky se falšují ve prospěch kremelských kandidátů. Volby jako v Česku to nebudou ani náhodou.

Autor je komentátor serveru novinky.cz

Alexandr Mitrofanov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme