Rychlý konec ‚salátové lady‘

Britská premiérka Liz Trussová oznámila po 45 dnech v úřadě svou rezignaci. Stala se tak nejrychleji končící šéfkou londýnské vlády v historii Británie. Spojené království tak bude mít letos už třetího premiéra a to tato země nepamatuje od 19. století.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Britská premiérka Liz Trussová

Britská premiérka Liz Trussová | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Do premiérského úřadu vstupovala na začátku září odhodlaná být druhou „železnou lady“, o necelé dva měsíce později odchází politicky zdecimovaná a roztrhaná jako pověstný salát. Ostatně s hlávkou salátu byla v posledních dnech nejčastěji srovnávána. Zda déle vydrží čerstvý on, nebo Liz Trussová v premiérském křesle. A i v tom triumfovala listová zelenina.

Přehrát

00:00 / 00:00

Filip Nerad: Rychlý konec „salátové lady“

Na svůj kvapný pád si přitom odcházející premiérka zadělala už se svým vstupem do Downing Street 10. Krajně složitou ekonomickou situaci v Británii se totiž rozhodla řešit více ideologicky než realisticky a na potíže britského hospodářství šla s tradičním konzervativním receptem daňových škrtů a rozvázáním rukou volnému trhu.

Jenže ten se jí a její vládě za to tvrdě pomstil a uvrhl ostrovní ekonomiku do takových turbulencí, že vše musela britská centrální banka zachraňovat za cenu obrovských finančních intervencí.

Obětí těchto plánů, se kterými Trussová vyhrála souboj o nástupnictví po Borisi Johnsonovi, se nejprve stal ministr financí Kwasi Kwarteng a poté i tyto plány samotné. Nový šéf státní pokladny Jeremy Hunt z nich skoro nic nenechal – tím pohřbil ekonomickou část projektu Železná lady 2.0. 

Tu politickou dorazily odchody klíčových ministrů a nevídaný chaos a projevy nespokojenosti mezi konzervativci v britském parlamentu. I když premiérka do poslední chvíle tvrdila, že je bojovnice, která nic nevzdává, záhy zjistila, že jí nezbývá nic jiného než hodit ručník do ringu a uvolnit křeslo někomu dalšímu.

Byl konec Trussové nevyhnutelný? Britské vládě už nikdo nevěří, popisuje analytik

Číst článek

Někdo čtvrtý vzadu

Po 12 letech nepřetržité vlády a tři roky od drtivého vítězství v parlamentních volbách se tak britští konzervativci dostali do pozice, kterou nepamatují od 90. let. V průzkumech se propadli hluboko za opoziční labouristy a marně hledají někoho, kdo by je byl schopný dlouhodobě vést a ukočírovat nejednotnou stranu. Narychlo se teď pokusí vybrat svého třetího politického lídra – nebo lídryni – v letošním roce v naději, že Konzervativní stranu i britskou vládu zavede do klidnějších vod.

A také že se vyhne útesu zvanému předčasné volby, po kterých mocně volají labouristé, skotští nacionalisté a další strany. Ty by totiž současnou vládní družinu asi na dlouho poslaly do opozičních lavic.

A o to konzervativci určitě nestojí. I z toho důvodu se zraky některých straníků znovu upínají k Borisi Johnsonovi. Ten sice musel po prázdninách neslavně skončit kvůli tomu, že se s ním rozešla velká část jeho vlády. Osvědčil se ale jako mašina na úspěch při celostátních hlasováních, i když si o jeho metodách můžeme myslet ledacos.

Zda se konzervativci rozhodnou vstoupit podruhé do téže řeky, nebo vsadí na ambiciózní poražené z předchozího premiérského zápolení Rishiho Sunaka či Penny Mordauntovou, to se ukáže v následujících dnech.

Kdo povede britské konzervativce? Jako první získal 100 podpisů pro kandidaturu Rishi Sunak

Číst článek

Možná to ale bude někdo čtvrtý vzadu, kdo své štěstí ještě nezkusil a teď by mohla nastat jeho chvíle. V této souvislosti se nejčastěji mluví o populárním ministru obrany Benu Wallaceovi.

Ať už nástupcem Trussové bude kdokoli, čeká ho nebo ji nesmírně těžký úkol a nebezpečí, že může skončit podobně jako dosluhující šéfka vlády. Ta v úřadu zažila asi jen dvě politicky klidné chvíle – paradoxně jí byl pohřeb královny Alžběty II. a pak cesta do Prahy na summit rodícího se Evropského politického společenství. Jinak se do britských učebnic zapíše jen jako nejrychleji končící a nejméně oblíbená premiérka v historii země, kterou porazil i ten salát.

Autor je analytik Českého rozhlasu

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme