Zeman si dal k obědu Hamáčka. Jak dlouho vydrží nová tradice?
Nová tradice zahájena, zvěstoval mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček lidu. Oznamovanou novinkou je setkání Miloše Zemana s Janem Hamáčkem. Nemělo by zůstat u jednoho. Naopak by k němu mělo docházet každý měsíc. Uvidíme, jak dlouho jim toto předsevzetí vydrží. A zda se jejich schůzky i nadále ponesou v přátelském duchu.
Předseda sociální demokracie si v loňském roce kontaktů s prezidentem republiky užil hodně. Některé z nich by si raději odpustil. Mám na mysli dlouho trvající přetahovanou o změnu ve vedení ministerstva kultury.
Miloš Zeman otálel s odvoláním Antonína Staňka a nechtěl jmenovat Michala Šmardu. Jan Hamáček tvrdil, že to učinit musí. Zároveň dodával, že se hlava státu pohybuje jasně mimo ústavu.
Nebylo mu to nic platné. Miloš Zeman trval na svém a v klidu sledoval, jak se sociální demokraté trápí. Postupem doby ustoupili a podobně jako v případě ministerstva zahraničí nominovali do čela resortu kultury jiného kandidáta. Jan Hamáček jako předseda strany přidal další trpkou prohru na konto vedení ČSSD v souboji s Milošem Zemanem.
Nešťastná volba
Od doby, kdy ho straničtí kolegové před lety podrazili v prezidentské volbě, nevynechává jedinou příležitost k tomu, aby jim zkomplikoval život. Dlouho by o tom mohli vyprávět Zemanovi nástupci v čele sociální demokracie.
V konfrontaci s tím vyznívá poněkud zvláštně Hamáčkovo zdůvodnění pravidelných schůzek. Prý je dobře, že prezident bude mít možnost slyšet názory koaliční strany.
Miloš Zeman je dobře zná. Uvnitř sociální demokracie má ještě řadu příznivců a s jejich pomocí se může postoje této strany pokoušet ovlivňovat. Někdy takovým způsobem, že tím své bývalé straně spíše škodí, než pomáhá. Dá se říct, že určitá tradice mezi Milošem Zemanem a ČSSD přetrvala roky. Od prezidentské volby v roce 2003 se projevuje tím, že se velmi často střídají doby vzájemné náklonnosti a nevraživosti.
Loňský rok toho mohl být názorným příkladem. Na sjezdu, kde byl zvolen předsedou Jan Hamáček, prezident ČSSD vzkázal, že jí ve volbách do Evropského parlamentu dá svůj hlas. Pár týdnů po nich s ní sehrál mocenskou hru kolem výměny ministra kultury, ve které byl režisérem a sociální demokraté de facto poslušným komparzem.
Dá se předpokládat, že tato svérázná metoda cukru a biče vůči bývalé straně přežije nově založenou tradici pravidelných a přátelských setkání Miloše Zemana s Janem Hamáčkem.
Proč nemlčet k tomu, co se děje na Slovensku
Petr Honzejk
Francouzská reflexe covidové pandemie - politici selhali
Klára Notaro
‚Sedmadvacet písečků‘ ničí Evropskou unii
Lída Rakušanová
Jak Rusko přijímá duchovně morální migranty
Alexandr Mitrofanov