Spojenectví Andreje Babiše a Viktora Orbána vynucené není. Jejich vznikající společná frakce v europarlamentu je naopak vyústěním dlouhodobé vzájemné osobní i politické blízkosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Honzejk: Orbán v Moskvě, u Babišů ticho

Babiš si Orbána přivezl jako podporovatele před parlamentními volbami v roce 2021, v každém rozhovoru vykládá že spolu „ve tři ráno“ zabránili na jednání lídrů Unie přijetí uprchlických kvót a tak dále.

Orbán mu oplácí stejnou příchylností. Pokud tedy chceme zjistit, jaká může být politika Andreje Babiše po případném vítězství ve volbách za rok na podzim, může nám být chování Viktora Orbána dobrým vodítkem.

Naposledy jsme se mohli zorientovat dle zahraniční aktivity maďarského premiéra. Zajel si do Moskvy, potřásl si rukou s Vladimirem Putinem, přičemž tvrdil, že tak chce přispět k míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Ve skutečnosti ale dělal ruskému diktátorovi s prominutím kašpárka.

Vyslechl si od něj, že mír může stát jen na tom, že se Ukrajina vzdá území okupovaných Ruskem, že nesmí vstoupit do NATO a že Putin nebude jednat se Zelenským, ale s jakýmsi jiným vedením Ukrajiny. To bylo všechno. Posun v ruské pozici čistá nula.

Jediným výsledkem Orbánovy „mírové mise“ byl propagandistický efekt nahrávající Putinovi. Ten může doma tvrdit, že už se drolí jednota Západu v podpoře Ukrajiny, protože ho navštívil premiér země, které zrovna předsedá EU.

Spojenectví Orbán–Babiš

Nelze samozřejmě tvrdit, že by Andrej Babiš, pokud by se stal premiérem, dělat to samé co Viktor Orbán. Ale nelze ani tvrdit, že by se choval nějak zvlášť odlišně.

Důkaz? Zatímco špičky Evropské unie návštěvu u Putina odsoudily a zdůraznily, že evropskou pozicí je jednoznačná podpora Ukrajiny (podobně to udělala i česká vláda), ze strany Andreje Babiše a jeho lidí se ozývá ohlušující a výmluvné ticho.

Ze zkušenosti víme, že mlčení znamená souhlas, takže nelze tedy vyloučit, že pokud by byl u moci, vzal by se s přítelem Orbánem za ruce a jeli by kremelskému vládci dělat stafáž společně.

Skrze potvrzené spojenectví Orbán–Babiš tak vidíme, že to, co se jevilo před evropskými volbami jako přehnané, až tak přehnané nebylo. Například koalice Spolu byla kritizována za plakáty, na kterých parodovala kampaň hnutí ANO „Česko, pro tebe všecko“ na „Rusko, pro tebe všecko“.

Fialu a spol. za tuhle antikampaň kritizoval i autor tohoto textu. Nyní musím svůj náhled korigovat. Heslo „Rusko, pro tebe všecko“ je sice přehnané pořád, protože Andrej Babiš nic nedělá prvoplánově pro Rusko, všechno dělá hlavně pro sebe. Ovšem ve výsledku to může vyjít nastejno.

Hnutí ANO nám nyní aliancí s Viktorem Orbánem a dalšími proruskými formacemi otevřeně řeklo, co od něj lze čekat. Ve volbách, které se odehrají na pozadí ruského útoku nejen na Ukrajinu, ale jak vidíme z pokusů o teroristické útoky, i na celý Západ včetně Česka, máme v zásadě dvě možnosti.

Buď přitakat přesnému a na historických zkušenostech založenému postřehu vládního koordinátora strategické komunikace Otakara Foltýna, že agresor se nikdy nezastaví tam, kde uzavře jakoukoli smlouvu, ale jen tam, kde dostane přes hubu. Anebo zvolit Andreje Babiše, který to, jak je vidět z jeho obdivu k Viktoru Orbánovi, buď neví, nebo mu to je úplně jedno.

Autor je komentátor Hospodářských novin

Petr Honzejk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít