Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

Nedůvěra ve volby klade otázku, zda vůbec může přežít demokracie

Předvolební šetření agentury STEM pro ministerstvo vnitra odhalilo, že se většina obyvatel Česka, konkrétně 54 procent, obává manipulace voleb ze strany současné vlády. Obecně se toto číslo hodnotí jako šokující a alarmující. A skutečně takové je, ale možná z jiných důvodů, než se většinově soudí.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

volby

Politický oponent už není soupeř, kterého lze v rámci pravidel porazit, ale všehoschopný nepřítel, který nezaslouží slitování, píše ve svém komentáři Petr Honzejk (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Interpretace, která ve veřejném prostoru převažuje, říká zhruba, že charakter a fungování současné vlády, společně s děním ve světě například v USA či Rumunsku, zásadně narušily důvěru v český volební proces, který dosud nikdo nezpochybňoval. Ovšem tato interpretace má několik potíží.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Honzejk: Nedůvěra ve volby klade otázku, zda vůbec může přežít demokracie

Především podobný průzkum v minulosti neprobíhal, takže ve skutečnosti nevíme, jak to vlastně v Česku s důvěrou ve volby jako takové dlouhodobě je. Naopak jistě víme, že se u nás dlouhodobě voleb neúčastní 35 až 40 procent lidí. A dalších zhruba 20 procent stabilně volí formace, které jsou nepřátelské vůči současnému systému a nejraději by ho zničily.

To máme dohromady minimálně 50 procent lidí, kteří k volbám přistupují buď jako k něčemu, co vlastně nemá cenu, protože kdo ví, jak to s nimi je, nebo rovnou jako k nástroji zničení nepřítele, který se samozřejmě – v jejich představě – bude bránit jakkoli, klidně i manipulacemi. Značná míra měkké či tvrdé nedůvěry ve volby jako takové tedy nemusí být nic extra nového.

Politika jako válečný konflikt?

Je samozřejmě nutné připustit, že se situace v tomto směru zhoršuje. A lze pro to nalézt konkrétní důvody. Existují obavy z nově zavedené korespondenční volby, či dokonce z vyřazování volebních kandidátů po rumunském vzoru.

Češi se obávají volebních podvodů, ukazuje průzkum. Dvě třetiny pochybují o korespondenčních hlasech

Číst článek

Spousta lidí, kterým je sympatický americký prezident Donald Trump, také věří jeho historce o „ukradených“ volbách v roce 2020 a myslí si, že jde o něco, co se může přenést k nám.

Jde samozřejmě o obavy nesmyslné, protože korespondenční volba je evropsky standardní systém vybavený mnoha pojistkami, v Rumunsku do voleb nezasahovala vláda, ale soud a Trumpova tvrzení o volební krádeži jsou podle všech nezávislých institucí čiré bájesloví.

Ovšem to je jedno. Nehraje se zde na poli racionality, ale na poli pocitů. A ty jsou z podstaty nevyvratitelné, zvláště, když je podstatná část české politické scény, které se to hodí v rámci soustředěného útoku na současnou vládu, vytrvale živí a podporuje.

Čímž se dostáváme k tomu, co je ve skutečnosti alarmující. Vysoká míra podezíravosti vůči férovosti volebního procesu nesvědčí primárně o tom, že česká vláda dělá něco špatně.

Sněmovní volby se uskuteční 3. a 4. října, rozhodl Pavel. Jedná se o nejzazší možný termín

Číst článek

Samozřejmě by například záležitosti spojené s korespondenční volbou mohla komunikovat lépe, v konzervativním Česku nedůvěru přirozeně vyvolává vše, co je nové. Ale to není jádro problému. Tím je spíše hloubka společenské a politické polarizace, která už zašla tak daleko, že se znesvářené strany neváhají obviňovat z toho nejhoršího. Včetně snahy zmanipulovat volby.

Politický oponent už není soupeř, kterého lze v rámci pravidel porazit, ale všehoschopný nepřítel, který nezaslouží slitování; jde jen o to ho použitím všech prostředků zadupat do země, aby pokud možno už nikdy nevstal. Politika se spíše než sportovnímu zápolení začíná podobat válečnému konfliktu. Což je něco, co tady ještě opravdu nebylo.

Za otázkou po příčinách nedůvěry ve volební proces je tak otázka hlubší: otázka po budoucnosti samotné demokracie. Jejími základy jsou, jak víme od Tomáše Garrigua Masaryka, diskuse a dialog. O ty, jak jsem se pokusil ukázat v úvodu, nikdy nebyl kdovíjaký zájem. A nyní už zcela zmizely, byvše nahrazeny fauly, urážkami a útoky. A řekněte: Jak dlouho může vydržet stavba, když jsou základy pryč?

Autor je komentátor Hospodářských novin

Petr Honzejk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme