Pellegrini v Bruselu ukázal, že by mohl být i státníkem. Kdyby ale chtěl
Ani do Prahy, ani do Berlína, ani do Budapešti a naštěstí ani do Moskvy nesměřovala první zahraniční cesta nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. Na svoji první cestu a hned velmi důležitá jednání se slovenský prezident Pellegrini vydal do Bruselu na neformální summit Evropské unie. Tedy vlastně na večeři lídrů, kde se po volbách do Evropského parlamentu rozdávaly takzvaně karty, pokud jde o obsazení nejvyšších postů v Evropské unii.
Postů, kterým budeme pro srozumitelnost říkat předsedkyně evropské vlády, evropský prezident, šéfka evropské diplomacie a předsedkyně parlamentu.
Luboš Palata: Pellegrini v Bruselu ukázal, že by mohl být i státníkem. Kdyby ale chtěl
Zpátky ale k Pellegrinimu. Ten na summitu Evropské unie zastupoval po atentátu stále se léčícího premiéra Roberta Fica, což ale není novinka. Takto za Fica po vraždě Jána Kuciaka a jeho partnerky zaskočil Pellegrini coby premiér už v letech 2014 až 2016, kdy uklidnil tehdy rozbouřené Slovensko.
I jeho nynější zastupování Fica v Bruselu na evropském summitu bylo podobně uklidňující. Slovenský prezident nepřijel do Bruselu nic blokovat, ale naopak uzavírat politické obchody a vyjednávat. Jak Pellegrini oznámil, Slovensko nebude blokovat předjednané obsazení nejvyšších evropských postů a to ani v jednom případě, včetně postu předsedkyně Evropské komise pro Ursulu von der Leyenovou.
Vstřícností pomoci Šefčovičovi
Má to jednoduchý důvod, Slovensko má v Evropské komisi velmi těžkou váhu v podobě nyní už do svého pátého pětiletého mandátu se připravujícího místopředsedy Evropské komise Maroše Šefčoviče. Šefčovič sice před více než pěti lety zkusil kandidovat na prezidenta, dostal se do finále, ale tam prohrál se Zuzanou Čaputovou.
Kubáček: Do čela Slováků se postavil prezident zklidňovatel. Musí si ale vydobýt prostor vedle Fica
Číst článek
Na svoji kandidaturu si však Šefčovič vzal jen neplacené volno a tak se po porážce v klidu vrátil zpět do Evropské komise. Nyní je tak suverénně služebně nejzkušenějším eurokomisařem a proto si Slovensko slibuje, že dostane velmi silný post.
To ale nebude jednoduché, protože slovenské vládní strany Smer a Hlas byly vyloučeny z velké sociálně demokratické frakce za vytvoření vlády s pravicovými extrémisty z kandidátky Slovenské národní strany. Pellegrini se však pokusil pomoci Šefčovičovi vstřícným přístupem, veřejně podpořil i kandidaturu nizozemského premiéra Marka Rutteho na šéfa NATO, a to ještě dříve, než něco podobného udělal Viktor Orbán. V kuloárech jednal i s českým premiérem Petrem Fialou, s kterým má jinak hodně složité vztahy.
Celkově i svým dobrým vystupováním svoji novou roli Pellegrini zvládl. Pokud se mu to bude podobně dařit i na domácí scéně, kde on a jeho mateřský Hlas mohou zablokovat plány Smeru na demontáž demokracie a právního státu, může být nakonec mnohem lepším prezidentem, než to zatím vypadá. Zatím to totiž ani trochu dobře nevypadá. S Pellegrinim, ani se Slovenskem. Dobrému dojmu z Bruselu navzdory.
Autor je komentátorem Deníku
Proč nemlčet k tomu, co se děje na Slovensku
Petr Honzejk
Francouzská reflexe covidové pandemie - politici selhali
Klára Notaro
‚Sedmadvacet písečků‘ ničí Evropskou unii
Lída Rakušanová
Jak Rusko přijímá duchovně morální migranty
Alexandr Mitrofanov