Orbán se mění v kvazidiktátora. Za podpory Česka
Může se to zdát jako zpráva z jiného světa. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko slaví dvacet pět let, kdy je v Bělorusku nepřetržitě u moci. Čtyřiašedesátiletý Lukašenko je tak mezi prezidenty ve funkci evropským rekordmanem.
Je to však rekord smutný, svědčící o tom, že Bělorusko je už 25 let autoritářským státem, nikoli státem demokratickým. Není to však zároveň ani totalita sovětského ražení, ale jakási nová forma kvazidiktatury, ve kterou zmutovala krátká běloruská demokracie počátku devadesátých let.
Z kolchozníka jediným evropským diktátorem. Lukašenko drží v Bělorusku moc už 25 let
Číst článek
V kvazidiktatury nám ale v Evropě mutují po Bělorusku a také putinovském Rusku i státy Visegrádské čtyřky – Polsko, a především Maďarsko Viktora Orbána. Samozřejmě, ještě mají k Lukašenkovu modelu daleko.
V Maďarsku nejsou političtí vězni, existují opoziční média, ze země není žádný problém vycestovat, volební výsledky nejsou falšovány. Ale tím také rozdíly končí.
Neférové volby
Veřejnoprávní média v Maďarsku už nejsou veřejnoprávní, ale státní a ve skutečnosti stranická, což je na jejich produkci vidět už na první pohled. Soudy už nejsou nezávislé a podle toho soudí, takže v zemi existuje kasta nedotknutelných.
Visegrádská past aneb Jak drahé je mít špatné spojence
Číst článek
Stát, respektive vládnoucí strana Fidesz, omezuje občanskou společnost a pod záminkou protiimigračních opatření se snaží zlikvidovat část neziskových organizací.
Nepřítelem státu se stal pod zcela smyšlenými záminkami americký miliardář George Soros, jemuž přitom Maďarsko a celá střední Evropa vděčí v budování demokracie, kvalitního školství, či v boji proti chudobě a xenofobii za mnohé.
Volby v Maďarsku, i podle hodnocení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, nejsou férové, protože opozice má mnohem horší podmínky pro volební kampaň než vládnoucí Orbánův Fidesz. Nehledě na to, že lživost a manipulativnost vládní volební kampaně při posledních volbách před rokem a půl byla až neuvěřitelná.
Orbán utahuje šrouby
Oproti Bělorusku se vám sice v Maďarsku jako sympatizantu opozice stále takřka nemůže nic stát, „jen“ nemáte skoro šanci při veřejných zakázkách, nedostanete slušné místo ve státní správě a do státní televize, nebo rozhlasu vás prostě nevezmou. A tak by se dalo pokračovat.
Lukašenko v minulých letech trochu povolil šrouby, byť na podstatě jeho režimu se nic nezměnilo.
Orbán naopak rok po roku závity své autokracie s demokratickým nátěrem utahuje. Za rok Orbán oslaví deset let, kdy je nepřetržitě u moci.
Vzdálenost mezi Maďarskem a Běloruskem se tak zmenšuje, což je dost hrůzostrašné. Zvláště, když si uvědomíme, že premiér i prezident naší země Viktora Orbána, tohoto do podoby Alexandra Lukašenka se měnícího politika, považují za svého vůbec nejbližšího spojence.
Autor je redaktorem Deníku
Výtah pro dezinformátory a krajně pravicové ‚politiky‘ do Sněmovny na sedm? Stačilo!
Apolena Rychlíková
NATO, nebo evropská armáda?
Jan Vávra
Česko je země šťastných lidí příšerně naštvaných na stát
Petr Honzejk
Jak turecký prezident vystupuje z autobusu
Jan Fingerland