„Byla jsem rok na neschopence, vůbec jsem s tím nemohla do práce. Dělaly se mi nekrózy, rozpadl by se mi obličej,“ vzpomíná paní Jana na období, kdy si nechala kvůli omlazení a vakům pod očima vpíchnout pod kůži do obličeje výplňový materiál zvaný metakryl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lékaři varují před neodbornými zásahy v estetické medicíně

Jenomže místo kýženého výsledku – tedy mladistvého vzhledu – nastaly obrovské problémy. „Vzedmulo se mi to, měla jsem to hrozné. Měla jsem úplně prodřenou kůži, bolelo to, pálilo to, a hlavně jsem začala mít strašné problémy s očima,“ popisuje Jana následky neodborně provedeného zákroku.

Nevstřebatelnou látku jí totiž pod kůži vpíchla lékařka, která by estetickou medicínu dělat vůbec neměla. Její specializace je ORL – tedy ušní, nosní a krční medicína. Podle ministerstva zdravotnictví by přitom měli estetické výkony provádět jenom doktoři se vzděláním v kožním lékařství nebo v oboru plastická chirurgie.

Jenomže tato zásada podle Miroslava Kršiaka z oddělení kvality zdravotní péče ministerstva dosud nebyla právně vymahatelná: „Doteď zákon úplně nepočítal s tím, že estetická medicína je součástí medicíny, protože se nereagovalo na zdravotní stav, ale pouze na estetickou stránku člověka.“

Kliniku estetické medicíny si tak dnes může otevřít prakticky kdokoliv. Podle předsedy Společnosti estetické a laserové medicíny Romana Šmuclera tyto služby mnohdy nabízí i obyčejné zdravotní sestry nebo lidé bez vzdělání. „Obrovské pracoviště v centru velkého města roky řídila inženýrka. Na lékaře si hodně hrají české zdravotní sestry a kosmetičky,“ říká.

„Naprosto šílená je situace u lidí z východu, kteří tvrdí úplně cokoliv. Jenže z Ukrajiny nebo Ruska pak zjistíme, že dotyčný není lékař,“ doplňuje Šmucler.

Vážné komplikace

To se podle jeho mínění podepisuje i na výsledku. Řada lidí zažije nejenom zklamání, ale také velmi vážné zdravotní komplikace. O jak častý problém jde, podle něj ukazuje i velké množství stížností, které se u odborné společnosti sešly: „Letos už je to 20 stížností, loni jsme jich zdokumentovaných a připravených odeslali k řešení policii nebo krajům asi 60.“

Šmuclerova slova potvrzuje i Bohumil Zálešák – primář oddělení estetické a plastické chirurgie ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Jeho tým řadě pacientů nepovedené plastiky opravuje. Třeba nedávno pomáhali ženě, která si nechala zvětšit rty v kosmetickém salónu v Brně.

„Zřejmě to dělá nějaký samozvaný aplikátor. Došlo tam k nerovnostem, která u nás částečně řešila. Byly tam jizvičky, které jsme korigovali,“ doplňuje Zálešák.

Odborná společnost už se proto obrátila na ministerstvo zdravotnictví, aby problém řešilo. Chce, aby vznikla veřejná databáze odborníků, kteří jako jediní můžou estetickou medicínu nabízet.

Zpřísnit by se podle resortu měla i legislativa. „Probíhá novelizace zákona o zdravotních službách. Do oblasti definice zdravotní péče přidáváme další písmeno, které říká, co jsou to výkony poskytované na žádost pacienta k dosažení změny jeho vzhledu a k jejichž provedení jsou způsobilí pouze zdravotničtí pracovníci,“ vysvětluje Jakub Dvořáček (ODS), náměstek ministra Vlastimila Válka (TOP 09).

Novela by měla také jasně určit, kdo se může do tohoto typu medicíny pouštět. To by mělo podle Dvořáčka dosavadní nevymahatelnost zákona odstranit – nikdo jiný než dermatolog nebo plastický chirurg už by neměl estetické zákroky nabízet.

Zdravotníci se také budou muset pro případ pochybení pojistit. Podle náměstka to usnadní nejenom vyplácení škod, ale i zavírání problémových pracovišť. Stopku jim budou moct dát příslušné krajské úřady. Novela je právě teď ve Sněmovně.

Veronika Rodriguez Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít