Jako ten, který se ve čtvrtek znovu rozběhl před Obvodním soudem pro Prahu 1 a lidově se mu říká „trafiky za mandát“. Zjednodušeně řečeno jde o příběh tří poslanců ODS Šnajdra, Tluchoře a Fuksy, kteří se v roce 2012 vzdali mandátu, umožnili tak vládě Petra Nečase další půlrok existence a vzápětí zasedli do orgánů polostátních firem.  

Dnes za to Petru Nečasovi, jeho ženě Janě a někdejšímu náměstkovi ministra zemědělství Romanu Bočkovi hrozí až šest let za korupci. Je to poučný příběh. Je to jedna z větví případu, který začal zásahem na Úřadu vlády v červnu 2013. To je před víc než čtyřmi lety.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Jinými slovy, vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci nestačilo ani jedno celé volební období k tomu, aby tenhle případ dotáhlo k aspoň nepravomocnému rozsudku. Dobře, řekněme, že k tomu mělo nějaké objektivní důvody, že byli žalobci překvapeni rozhodnutím Nejvyššího soudu z roku 2014, který na trojici poslanců vztáhl poslaneckou indemnitu, takže se jednou provždy nemusí ničeho bát.  

Nicméně, je taky pozoruhodné, že si olomoučtí orlové práva za celé čtyři roky nevšimli, zda se náhodou podobné nemravné politické obchody neodehrávají na Malé Straně nebo na jiných místech i nadále.  

Museli by patrně přijít na to, že se jim zásahem nepodařilo českou politiku vyléčit tak, jak možná kdysi doufali. A že, pozor, i nadále se v politice dělají obchody „něco za něco“. Že to obvykle nevypadá moc pěkně, že to může být dokonce dost znechucující, ale pokud by to chtěli z veřejného života vymýtit úplně, pak by patrně museli nasadit odposlechy před každým důležitějším hlasováním sněmovny.  

Přidat munici policii a státním zástupcům

Nebo, aby to bylo ještě pochopitelnější, třeba během obnovování pražské magistrátní koalice loni na jaře, které zachránilo místo primátorce Adrianě Krnáčové z ANO. Ano, onoho hnutí, které vystartovalo do české politiky právě po zásahu na Úřadu vládu, aby nemocnou politickou kulturu uzdravilo. 

To je jistě obtížný úkol, takže se při jeho plnění nelze vyhnout obtížným rozhodnutím a v zájmu zachování pražské koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice zvednout počet placených postů na radnici a nalézt také dostatek míst v dozorčích radách městských firem. V různých orgánech tak nalezlo své místo 14 za 17 zastupitelů hnutí ANO.  

Boj za lepší zítřky vyžaduje oběti. Kupodivu si toho nikdo ze státních zástupců a policistů nepovšiml, k čemuž je ani zpětně nevyzýváme, protože tehdejší hlavní vyjednavač za ANO Jaroslav Faltýnek má už tak svých starostí dost. Již delší dobu lze pozorovat jistou tendenci banalizovat zásah na Úřadu vlády na cosi jako „nezdaněné kabelky“ Jany Nečasové, jak nám teď pravidelně vypráví třeba prezident Miloš Zeman.  

Připusťme, že právě jeho mnohamilionové dary pro ženu, která hlídala vstupní bránu k premiérovi, patrně nešokují, takže si ani neklade otázky, jaké asi byly protislužby za tyto drobné milionové pozornosti.  

A nechme stranou i případ údajného zneužití tajné služby, který stále ještě není dořešen a který - pokud jej tak soud označí - sám o sobě nutnost tehdejšího pádu Nečasovy vlády jen znovu potvrdí.  

Kdybychom ale chtěli pro jednu část případu použít oblíbené slovo „účelovka“, u kriminalizace politických obchodů, jakkoliv nepěkných a nemorálních, bychom se nemýlili. Byla to čistě účelová záležitost, která měla jen přidat munici policii a státním zástupcům při vysvětlování do té doby nepředstavitelného zásahu.  

Poslední čtyři roky to jen potvrdily a právě teď v předvolebním čase velkých slov je užitečné si to připomenout. Všem zúčastněným, starým prohnilým i novým čistým a úplně stejným, upřímně děkujeme. 

Jindřich Šídlo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít