V Chabarovsku se protestuje, Rusko zůstává strnulé
Chabarovsk je město na Amuru blízko ruské hranice s Čínou, má přes 600 tisíc obyvatel. Rusové přirovnávají zdejší mentalitu k mentalitě amerického Divokého západu. Jinými slovy jsou zde lidé uvolněnější a drsnější.
Už čtrnáct dnů v Chabarovsku trvají nevídané masové protesty. Moskva totiž zatkla a odvezla zdejšího gubernátora Sergeje Furgala s odůvodněním, že se před patnácti lety podílel na vraždách obchodních konkurentů. I kdyby to byla pravda, tento škraloup by v kraji tolik nevadil. Jenže Chabarovští se bouří z jiného důvodu.
Furgala totiž na podzim 2018 zvolili jako alternativu ke kandidátovi Putinova Jednotného Ruska. Byl sice z jiné prokremelské strany, LDPR populisty a xenofoba Vladimira Žirinovského, ale kde nic není, ani smrt nebere.
Moskvu tady vnímají jako kolonizátora, který zdejší kraj vysává. Odvezení gubernátora padlo na úrodnou půdu. Hlavním sloganem prvních mnohatisícových demonstrací se stalo „Moskvo, kliď se!“
Zahájit hybridní válku proti NATO v Pobaltí?
Vladimir Putin nějaký čas váhal, než Furgala odvolal z funkce a poslal do Chabarovska jiného člena LDPR, Michaila Děgťarjova, který v tomto městě byl jednou v životě. To přijali místní jako plivnutí do tváře.
Východní Sibiř se bouří, reakce Moskvy ale nepřichází. Kreml tápe, jak se situací naložit
Číst článek
Děgťarjov totiž proslul šaškovskými kousky, kdy například v televizi vyprávěl, jak vábí jídlo do ledničky tím, že na ni nalepí pětidolarovku, ale cizí měna tam přivádí jen nekvalitní jídlo, které však v okamžiku, kdy vymění pět dolarů za pětisetrublovku s pravoslavným křížem, mění vlastnosti na ty nejlepší. Nebo navrhl přemalovat Kreml na bílo. Po příjezdu do města odmítl mluvit s demonstranty.
V tu chvíli přijalo shromáždění Chabarovských spontánní usnesení o odvolání Vladimira Putina z funkce prezidenta a vypsání nových voleb. Město požádalo jiné části Ruska o pomoc, ale zbytek země je strnulý. Putin zjevně čeká, až tato vzpoura bez vůdců a bez programu vyhasne. Nejspíše se toho dočká.
Mezitím vydala státní agentura VCIOM průzkum, z něhož plyne, že 52 procent Rusů není spokojeno se svým životem a za „špatnou, velmi špatnou nebo spíše špatnou“ pokládá situaci v zemi 45 procent dotázaných. Průzkum pojišťovny Rosgosstrach Žižň a centra Perspektiva ukázal, že během pandemie koronaviru vzrostl podíl Rusů, kteří musí vyjít s příjmem pod 15 tisíc rublů (přibližně 5 tisíc korun) měsíčně ze 38,1 procenta v únoru na 44,6 procenta v červnu.
Známý politolog Valerij Solověj během přednášky v Moskvě oznámil s odvoláním na zdroje v Kremlu, že Putin nyní má jako svého nástupce ve funkci prezidenta na mimořádných volbách, které plánuje vyhlásit na příští březen, ministra obrany Sergeje Šojgu. Podle Solověje však musí Šojgu splnit podmínku: na podzim zahájit hybridní válku proti NATO v Pobaltí a vrátit se do Moskvy jako vítěz.
Pro lidi, kteří nesledují dění v Rusku, to zní bláznivě. Pro pozorovatele jde o informaci, kterou je třeba vzít na vědomí.
Autor je komentátor Práva
Bylo to rychlé. Syrští povstalci získávají mezinárodní legitimitu
Jan Fingerland
Šedivé myši stranám voliče nepřitáhnou, a tak se bude šíbovat s lídry
Lukáš Jelínek
Nezávislý bitcoin závisí na politicích
Julie Hrstková
Hnutí ANO a ODS se v jedné věci shodnou – i když tím ohrožují státní rozpočty
Petr Šabata