Zatím slýcháme hlavně čísla, uvádějící počty lidí, kteří opustili Ukrajinu. Ta se pohybují v milionech. Že ale svou vlast opouštějí i občané okupační mocnosti, se zpravidla dovídáme jen letmo a jaksi na okraj. Přesto by jich mohlo být, jak již řečeno, i tři čtvrtě milionu.

Komentář Moskva 6:30 4. srpna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

A jací především jsou to lidé. Podle politoložky a socioložky Margarity Zavadské z Helsinské univerzity jde především o jedince vzdělané, kteří měli možnost Rusko opustit. Z odborného hlediska tak prý jde spíše o privilegium než o klasické uprchlictví.

Zároveň také není jasné, zda se tito lidé hodlají vrátit či zůstat mimo Rusko už navždy – to totiž ruští migranti často nemají vyřešeno ani sami pro sebe.

Na druhé straně jsou to však lidé velmi otevření a s odborníky spolupracující, v čemž se přímo pronikavě liší od svých bázlivých a ustrašených krajanů, podobně zpovídaných doma v Rusku.

Kdo odchází?

Jak už řečeno, především jsou to lidé vzdělaní a i doma dobře placení. Typickými reprezentanty této kategorie jsou pracovníci IT sféry, kteří tvoří téměř polovinu všech ruských běženců. Následují představitelé kultury, učitelé, vědci a také vyšší úředníci.

Zvláštní kategorií jsou pak novináři – samozřejmě především ti, kteří jsou si přesně vědomi, čeho se jejich vlast dopouští, ale na základě nejnovějších předpisů, a dokonce i zákonů o tom nesmějí referovat. Což je zhruba totéž, jako kdyby pracovníci vodárenské sítě nesměli svým zákazníků dodávat vodu…

Zajímavé je i to, kam tito lidé nejčastěji odcházejí. Na třech prvních místech pomyslného žebříčku stojí Turecko (i když zrovna to lze jen těžko označit za demokratickou zemi), Gruzie a Arménie. Hlavním důvodem ale patrně je, že Rusko má s právě jmenovanými státy bezvízový styk a mohou tak být ideální přestupní stanicí.

Rozhodující ale je, že tito ruští občané nechtějí žít v nové „říši zla“ (jak kdysi v té době už skomírající Sovětský svaz pojmenoval Ronald Reagan) a nehodlají se podílet na současném triumfu lži a falše, o nějž se postaral Vladimir Putin.

Smutné je, že jsou to bezpochyby příslušníci ruských intelektuálních elit, kdož odcházejí, kdežto bázlivci, konformisté a tím spíše prezidentovi přívrženci zůstávají. To do budoucna bohužel neslibuje nic dobrého.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít