Zatímco šestašedesátiletý Sergej Skripal už není v ohrožení života, ale zůstává v intenzivní lékařské péči, jeho třiatřicetiletá dcera už nepotřebuje neustálý lékařský dohled a opustila nemocnici. Nevzdává se ale dohledu policejního, ukrývá se v bezpečí na neznámém místě.

Pro Rusko to znamená dvě špatné zprávy. Zaprvé, pokud se opravdu jednalo o ruský atentát na Skripala – třeba i za cenu obětování života jeho dcery – pak je to dvojitá blamáž FSB. A za druhé, pokud Skripal přežil, může poskytnout informace vedoucí k lepšímu objasnění celé věci. 

To se částečně podařilo i Alexandru Litviněnkovi, který v roce 2006 sice útok poloniem nepřežil, ale stačil ještě britským vyšetřovatelům dodat indicie vedoucí k identifikaci pachatelů a také stihnul veřejně, takříkajíc před celým světem, obvinit ze své smrti Vladimira Putina. Teď Moskvě hrozí totéž od otce a dcery Skripalů. 

Ruský humor 

Ruské velvyslanectví v Británii mezitím vtipně popřálo Julii brzké uzdravení. Zároveň vyjádřilo obavu, zda to, co se jí děje, podstupuje dobrovolně. Nebylo jasné, zda míní otravu Novičokem anebo ukrývání před médii a zvědavci.  

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Julia se ovšem pravděpodobně ukrývá i před možným pokusem ji umlčet. Ruské úřady se zatím marně dožadují konzulárního přístupu ke Skripalové. Ta kontakt údajně odmítá. Možná si vzpomněla, že v minulých letech za nejasných okolností zemřeli také její matka, bratr a strýc.  

Ruské instituce i v tomto případě osvědčily smysl pro humor. Ruský velvyslanec přirovnal britské představitele k nejapnému inspektoru Lestradovi z příběhu o Sherlocku Holmesovi. Ruské ministerstvo zahraničí zase obvinilo Británii z nedbalosti, s níž se stará o bezpečnost ruských občanů pobývajících v Británii.  

Nejde zdaleka jen o případ Litviněnka, zavražděného velmi exotickým způsobem, ale nyní už docela dlouhé řady lidí, kteří odešli ze světa předčasně a obvykle za nejasných okolností. 

Prokletí Londýna 

Britský tisk se v těchto dnech vrací k jiné záhadné smrti. Ruský exulant Alexadr Perepiličnyj roku 2012 náhle zemřel během joggování nedaleko svého nového domova v Surrey. Tento muž pomáhal odhalit rozsáhlé praní špinavých peněz v Rusku a kvůli obavám o život se nechtěl vrátit domů.  

V jeho břiše byla později nalezena látka vyskytující se jen v květu Gelsemium elegans z úpatí asijských hor. Shodou okolností jedovatost této rostliny odhalil Arthur Conan Doyle, autor příběhů Sherlocka Holmese.  

Před měsícem byl v Londýně nalezen mrtev Nikolaj Gluškov, také jeho smrt nyní vyšetřuje protiteroristické oddělení metropolitní policie. Gluškov byl blízkým spolupracovníkem bývalého oligarchy Borise Berezovského, jenž také zemřel za dosud nevyjasněných okolností v Londýně roku 2013.  

Gluškov považoval jeho smrt za vraždu a upozorňoval na množící se případy úmrtí v řadách ruských exulantů v Británii. Týkat se to ale může i jiných zemí. Ministr spravedlnosti Pelikán po vydání Jevgenije Nikulina do Spojených států dost jasně naznačil, že se ruský hacker bál o život a že jeho život u nás možná opravdu byl ohrožen. 

Na počátku zmíněný případ Sherlocka Holmese, v němž vystupují ruští exulanti v Londýně, se jmenuje Zlatý skřipec. Když se slovutný detektiv dozvídá o nové záhadě, zazní tato slova: „Mám pocit, že jsem se ještě nesetkal s tak zamotaným případem. Tomu činu chybí motiv, pane Holmesi. To právě mi dělá starosti.“ 

Případ zlatého skřipce končí Holmesovým odjezdem na ruskou ambasádu v Londýně. Teď na své vysvětlení – a svého Holmese – ještě čeká případ Skripal. 

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít