Blanka Bohdanová vystudovala brněnskou JAMU a v 50. letech slavila první velké úspěchy v Pardubicích. Mimořádná byla například její Anna Karenina, kterou si zahrála i v rozhlase.

Od roku 1966 působila v pražském Národním divadle. Na jeho prknech ztvárnila například Desdemonu v Othellovi, Lady Macbeth nebo egyptskou královnu Kleopatru – právě na tuto roli velmi ráda vzpomínala.

„Jak seděla na trůně, sama, a chystá se spáchat sebevraždu. To jsou ty pocity, pro které člověk hraje divadlo. Je to vteřina nebo pět vteřin, kdy se spojíte s hledištěm a cítíte, že stoupáte výš a výš a divák jde s vámi. A cítí totéž,“ popisovala pro Radiožurnál.

Blanka Bohdanová byla také jednou z prvních českých dabérek. Namluvila třeba Marilyn Monroe v komedii Někdo to rád horké. Za dabing obdržela i cenu Františka Filipovského.

Malování jako vášeň

V televizi a ve filmu dostala daleko méně příležitostí. Přesto její role patří k nepřehlédnutelným. Diváci si ji mohou pamatovat ze seriálů Život na zámku, My všichni školou povinní a Třetí patro, nebo z filmu Poklad hrabete Chamaré.

Kvůli politickým názorům nesměla za normalizace několik let před kameru a v divadle dostávala jen malé role. Řekla si ale, že jí totalitní režim nezlomí. A tak začala malovat.

„Po přerušené kariéře se to stalo takovou náplní mého života a už jsem se úplně účelově chystala na to, že až odejdu z herectví, tak se k tomu vrátím a užiju si svobody. Malování je svoboda,“ vysvětlila.

I po odchodu ze stálého angažmá se Blanka Bohdanová často na jeviště vracela, a to především v poetické vinárně Viola.

V roce 1985 získala Blanka Bohdanová titul zasloužilá umělkyně. A v roce 2015 obdržela cenu Thálie za celoživotní mistrovství.

Kateřina Bečková, ela Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít