Bídníci si odnesli celkem čtyři ocenění. Kromě toho pro nejlepší film roku to bylo ještě za střih a herecký debut Alexise Manentiho, který si v debutu Ladje Lyho zahrál rasistického policistu. Snímek také získal cenu publika.

Originální romantickou tragikomedii Tenkrát podruhé o nešťastném muži, který si u filmařské společnosti zaplatí svéráznou cestu do minulosti, ocenila francouzská akademie cenou za nejlepší původní scénář a výpravu. Legendární Fanny Ardantové připadl César za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli.

Dojemné putování uříznuté ruky s názvem Kde je moje tělo? si vysloužilo ceny v kategoriích animovaných filmů a hudby. Tu pro snímek z distribuce Netflixu složil Dan Levy. Kompletní přehled vítězů 45. ročníku předávání cen César najdete na konci článku.

Protesty a odchod

Historické drama Žaluji o takzvané Dreyfusově aféře si už loni přivezlo hlavní cenu z festivalu v Benátkách. Ze svých 12 nominací na Césary, považované za francouzskou obdobu prestižních Oscarů, jich nakonec při pátečním ceremoniálu proměnilo tři, Romanu Polanskému z toho připadly dvě. Kromě režie je také spoluautorem scénáře k filmu.

Oznámení nominací vyvolalo na konci ledna vlnu kritiky. Čtyři stovky francouzských umělců, mezi nimi například herec Omar Sy či režisérka Céline Sciammaová, následně podepsaly otevřený dopis, v němž vyzvaly k „hluboké reformě“ tamní filmové akademie, která ceny vyhlašuje.

Podle jejich prohlášení zveřejněného v deníku Le Monde je nepřípustné, aby se během slavnostního večera tleskalo muži, který čelí obvinění ze znásilnění. V reakci na to pouhé dva týdny před udílením Césarů všichni členové vedení akademie rezignovali.

Nejméně stovka demonstrantů převážně z feministických organizací přišla v pátek protestovat proti nominacím Polanského snímku také ke koncertní síni Pleyel v Paříži, dějišti předávání cen.

Francouzská média na sociálních sítích sdílela záběry z místa, kde došlo k potyčce protestujících s bezpečnostními složkami. Podle agentury Reuters policie použila slzný plyn.

Šestaosmdesátiletý režisér už v týdnu pro agenturu AFP potvrdil, že se slavnostního večera nezúčastní, aby ochránil svou rodinu a spolupracovníky, kteří se poslední týdny musejí potýkat s tlakem médií.

„Vím dopředu, jak to bude probíhat. Aktivisté mi hrozí veřejným lynčem. Někteří oznámili protesty před síní Pleyel. Jiní chtějí ceremoniál využít jako platformu pro vyjádření nesouhlasu s vedením akademie. Bude to vypadat víc jako sympozium než jako oslava kinematografie,“ citoval Polanského slova server Variety.

První, kdo opustil sál po vyhlášení režijní kategorie, byla herečka Adèle Haenelová. Protagonistka kostýmní romance Portrét dívky v plamenech nedávno v rozhovoru pro New York Times nazvala ocenění Polanského za „plivanec do tváře obětem sexuálního násilí“. Loni se sama svěřila s tím, že ji jako mladistvou sexuálně obtěžoval režisér Christophe Ruggia.

Francouzský ministr kultury Franck Riester v pátek v rozhlasovém rozhovoru uvedl, že César za režii pro Polanského by byl „špatným symbolem“ vůči potřebnému přístupu společnosti „v boji proti sexuálnímu násilí“.

Polanski čelí několika obviněním ze znásilnění. Nadále je také stíhán americkou justicí kvůli sexuálnímu styku s nezletilou. Režisér poměr s 13letou dívkou přiznal, ze Spojených států ale uprchl před oznámením výše trestu.

Loni v listopadu ho obvinila fotografka Valentine Monnierová, že ji v roce 1975 ve Švýcarsku zbil a znásilnil. Polanského právník obvinění důrazně odmítl. Sám režisér se přirovnal k hlavnímu hrdinovi svého filmu Žaluji, který byl neprávem obviněn ze špionáže.

kro, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít