Českého lva za celoživotní dílo získá kameraman Vladimír Smutný. Natočil filmy jako Tobruk či Kolja

Bez kameramana Vladimíra Smutného by možná nebyl ani filmový Kolja nebo pohádkový Kuky, také by v kinech chyběly Vratné lahve a Tmavomodrý svět. Za snímek Kolja, který natočil společně se Zdeňkem a Janem Svěrákovými, získal Oscara a i snímky jako Smrt krásných srnců nebo Discopříběh viděl jako první. Za své filmové umění dostane kameraman Českého lva, oznámili pořadatelé 31. ročníku filmových cen.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kameraman Vladimír Smutný

Kameraman Vladimír Smutný | Foto: Jakub Čech

Z výraznějších snímků v poslední době od Vladimíra Smutného si můžeme pamatovat například Nabarvené ptáče, což je černobílý příběh o strastiplné pouti židovského chlapce za druhé světové války. Film natočil společně s režisérem Václavem Marhoulem. Na filmovém place se ale oba potkali už předtím, když připravovali krimikomedii Mazaný Filip nebo válečné téma Tobruk.

Palacha v nemocnici jsem natočil já, na jeden záběr, řekl kameraman Nabarveného ptáčete Smutný

Číst článek

Kariéra Vladimíra Smutného je ale od dob sametové revoluce spjata hlavně s filmy režiséra Jana Svěráka. Tedy hlavně se snímkem Kolja, který získal zlatou sošku Oscara pro nejlepší cizojazyčný film v roce 1997. Snímek natočil kameraman na tradiční filmový materiál.

Nikdy se ale nebránil ani digitálnímu obrazu. I když si filmař v rozhovoru s Markem Ebenem posteskl, že „v digitálu chce každý lísteček vyniknout, v analogu to není lísteček, je to loutka.“

Vladimír Smutný má už doma několik sošek Českých lvů. Je držitelem celkem osmi, teď k nim 9. března přidá na slavnostním předávání i devátého a tím tak překoná rekord v počtu držených lvů.

Vladimír Smutný se do naší historie zapsal i tím, že natočil popáleného Jana Palacha v nemocnici v lednu roku 1969. Podle jeho slov se mu to povedlo i díky tomu, že se mu podařilo propašovat do nemocnice velkou kameru v koši s prádlem. Kameraman se k autorství tohoto závěru otevřeně přiznal až v roce 2019, tedy 50 let od osudného momentu.

Martin Hrnčíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme