25 LET ČESKÉHO LVA: Neřeš, nepřepínej. Prvním ročníkům ankety vévodily snímky plné kultovních hlášek
Vzpomínáte si na černovlasého Martina Dejdara jako Bejbiho, který v červeném saku a s kytarou na krku tančil v Šakalích létech? Nebo na Evu Holubovou, která v květované zástěře ve své kuchyni tajně pojídala sušenky? Tyto známé záběry spojuje Český lev, soutěž České filmové a televizní akademie, která každoročně hodnotí tuzemskou filmovou tvorbu. Existuje 25. rokem a právě v novém seriálu Radiožurnálu si některé oceněné filmy připomeneme.
První film úspěšné scenáristické dvojice Hřebejk-Jarchovský, první porevoluční filmový muzikál a film, který proslavil Ivana Hlase. To všechno byla Šakalí léta. Tento snímek jako první v historii české kinematografie dostal hlavní cenu v soutěži Český lev. Tehdy 26letý Hřebejk do hlavní role Bejbiho obsadil Martina Dejdara a děj zasadil do pražských Dejvic mezi partu dospívajících kluků.
Za vznikem projektu Český lev stála na začátku 90. let produkční společnost Petra Vachlera - který v roce 2013 soutěž předal České filmové a televizní akademii. Do dějin české kinematografie se ale podle filmového publicisty a historika Tomáše Bartoška zapsal.
„On dokázal tento soukromý podnik, který založil s několika přáteli, dotáhnout až do takového konce, že dnes je Český lev velmi prestižní,“ popisuje Bartošek pro Radiožurnál.
Společně s recenzentkou Jindřiškou Bláhovou se shodují na tom, že právě filmy z prvního období existence Českého lva se nejčastěji objevují na obrazovkách tuzemských televizí, a asi proto si je lidé nejvíc pamatují a řada hlášek se mezi lidmi uchytila. „Nic neřeš, nepřepínej a hlavně: po ničem nepátrej,“ prohlásí například Eva Holubová ve filmu Knoflíkáři.
Snímky vznikaly v období let, kdy se ke slovu po uvolnění roku 1989 dostala nová generace filmařů. A čeští diváci začali věřit v český film. „Že vlastně můžeme být světoví, viz Kolja a jeho Oscar za nejlepší film, že můžeme být nesmírně vtipní, viz Petr Zelenka a jeho Knoflíkáři,“ říká Jindřiška Bláhová.
