Překvapilo mě, jak na Západě nedodržují vlastní zákony, říká Apolena Rychlíková o Hranicích Evropy
Novinářka a filmová dokumentaristka Apolena Rychlíková natočila film Hranice Evropy. V něm společně s novinářkou Sašou Uhlovou prozkoumávají pracovní podmínky lidí ze střední Evropy na Západě. Navazují tak na film Hranice práce o špatně placených profesích v Česku. Zároveň je Rychlíková nominovaná na cenu Magnesia Litera jako spoluautorka knihy Věčná devadesátá, připomíná podcast Vlna Radia Wave.
Film vznikal v Německu, Británii, Irsku a Francii z podstatné části skrytou kamerou. Odehrává se v hotelu, na farmě a v sociálních službách, kde dřou lidé z Polska, Česka nebo Slovenska.
Skryté kamery jsme měli v brýlích a termohrnku, říká Apolena Rychlíková, která natočila film Hranice Evropy o migrantské práci Čechů a Češek v západní Evropě
Hranice Evropy tím navazují na sedm let starý snímek Hranice práce o špatně placených profesích v Česku. Investigativní zjištění se v něm prolínají s otázkami péče, rodinnými tématy a životními perspektivami v různých sociálních vrstvách.
Apolena Rychlíková je letos také nominovaná na cenu Magnesia Litera za publicistickou knihu Věčná devadesátá. Autorský kolektiv se v něm pokouší o přehodnocení našeho pohledu na 90. léta v kultuře, politice, médiích, sportu anebo v otázkách postavení menšin.
Apolena Rychlíková pracuje také na scénáři prvního hraného filmu Krystaly, spolupřipravuje politický podcast Chyba systému a komentuje aktuální dění na stanici Český rozhlas Plus.
Jak zvládá Apolena Rychlíková dokumentaristiku a žurnalistiku zároveň? Jaká je její etika používání skryté kamery? Jak souvisí česká devadesátá léta v knize s ekonomickou migrací ve filmu Hranice Evropy? A co jí nejvíc překvapilo na práci Čechů a Češek na Západě? Poslechněte si celý podcast Vlna v úvodu článku.
