Konečná s Dostálem a Sterzikem přesně vědí, co dělají. Jejich cílem je proniknout do nejvyšších pater politiky, aby byli vidět a mohli své nesmysly šířit s větším dopadem.
Jana Maláčová sice tvrdí, že heslo má symbolizovat skutečnost, že by se do bydlení mělo investovat stejně jako do zbrojení, ale toto vysvětlení nestačí.
Co by prodloužení průměrné délky života ve zdraví přineslo české společnosti i ekonomice? A jak to udělat? Má to být zodpovědnost státu, jednotlivců, nebo i firem?
„Bylo by lepší, kdyby se Maláčová o spolupráci se Stačilo! nikdy neucházela. Měla by čas věnovat se vlastnímu programu a chystání kampaně,“ píše v komentáři Apolena Rychlíková.
„Není neobvyklé, že novináři, zejména investigativní, čelí nejrůznějším druhům zastrašování,“ uvedla vedoucí katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK Alice Němcová Tejkalová pro Radiožurnál.
Babiš se za poslední roky zcela otevřeně posunul směrem ke krajní pravici, kterou reprezentuje v Evropském parlamentu. Navíc se stihli ještě více radikalizovat jeho zahraniční političtí kolegové.
„Obávám se, že jestli se Andrej Babiš dostane k moci a začne jednostranně prosazovat práva seniorů, vznikne zase jiná strana hájící zájmy mladých,“ upozorňuje novinář.
Fiala zavolal Bartošovi, že ho odvolá. Naštvaní Piráti teď tvrdí, že je ODS vykopla z vlády. Jenže premiér oponuje, že nikdo Piráty nevyhazuje. Tak jak to je?
O státních zaměstnancích koluje v české společnosti mnoho mýtů, k velké části z nich dokonce přispěla sama vláda. Ta má ústy svých některých činitelů tendenci mluvit o nich téměř jako o parazitech.
Sága jménem „vládní škrty“ pokračuje. Ani za tři roky fungování nedokázala Fialova vláda vymyslet jiný recept na problémy s rozpočtem, než je osekávání veřejných výdajů.
Žantovský poukazuje na to, že teoretikové českého disentu jako Jan Patočka či právě Václav Havel zdůrazňují, že svoboda musí přicházet zevnitř od jednotlivce, jeho mravního vědomí, nikoli od státu.
Evropský výprask Pirátům znova uškodí. Už po volbách v roce 2021 ztratili svůj politický náboj, stali se jen stínem pravicových stran a účastí v jedné z nejméně populárních vlád v historii si škodí.
Česko si připomnělo 20 let od vstupu do Evropské unie. Po prvotním optimismu následovala četná zaškobrtnutí a i průzkum agentury STEM ukazuje, že část společnosti je nadále skeptická.
Péče o rodinu, nebo kariéra? Před podobnou volbou často stojí ženy v Česku. „Anebo se od nich očekává, že zvládnou obojí a nebudou si stěžovat,“ upozorňuje Klára Kalíšková.
Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo data k popularitě politiků a političek. První místo náleží prezidentu Petru Pavlovi, druhá dvě s velkým náskokem obsadil Andrej Babiš a Tomio Okamura.
Novinářka a filmová dokumentaristka Apolena Rychlíková natočila film Hranice Evropy. V něm společně s novinářkou Sašou Uhlovou prozkoumávají pracovní podmínky lidí ze střední Evropy na Západě.
Jak se v Íránu jedná s autoritami? Za jakých podmínek pracují lidé z Česka, Polska nebo Slovenska v západní Evropě? Taková témata ukazují filmy na festivalu Jeden svět.