Přišli o domov, vydali se na cestu. Film Stezka života je plný romantiky i patosu
Britský film Stezka života vypráví o tom, že cesta dá člověku to, co potřeboval, ne to, co chtěl. Hvězdně obsazený snímek vypráví o stárnoucím páru, který přijde o všechno, a tak se vydá na pouť po pobřeží Britských ostrovů. Právě vstupuje do českých kin.
Manželé Raynor a Moth přišli o všechno – exekutoři jim po žalobě od Mothova dlouholetého přítele a investičního partnera sebrali dům i peníze. I veškerou jistotu. Moth má navíc čerstvě diagnostikované neurodegenerativní onemocnění, kortikobazální degeneraci, které mu nedává šanci na dlouhý život.
Chcete-li poznat Kafku, řekněte: Franz! Film Agnieszky Holland dělá hodně povyku a míjí cíl
Číst článek
Raynor a Moth nevědí, co si počít, když jim exekutoři buší na dveře. Vsadí na impulzivní nápad. Vezmou stan a vydají se na 1000 kilometrů dlouhou cestu podél pobřeží Anglie. Jestli to zvládnou a co bude potom, nevědí.
Knižní adaptace
Film je – dosti věrnou – adaptací knihy The Salt Path z roku 2019, který v češtině vyšel o rok později jako Pobřežní cesta. Napsala ho Raynor Winnová, která beletrizovala vlastní příběh, uvedla ho mottem z Homérovy Odyssey a její kniha se stala bestsellerem.
Pro film Pobřežní cestu upravila Rebecca Lenkiewicz, mimo jiné spoluscenáristka polského oscarového filmy Ida nebo slovenských Služebníků.
Stezku života nasnímala Hélène Louvart, jedna z nejlepších současných kameramanek, pracující často i na méně konvenčních projektech. A divadelní režisérka Marianne Elliott, debutující u celovečerního filmu, se soustředí na herecké výkony. V hlavních rolí se objevují Jason Isaacs a Gillian Anderson.
Jaký je tohle otec? A jaký člověk? Nový film prozkoumává život s fatální chybou
Číst článek
Druhá jmenovaná, navždy spojená s kultovním seriálem Akta X, ale i s mnoha dalšími zářezy jako jsou seriály Pád (The Fall), Koruna nebo Sexuální výchova, se představuje v navenek méně obvyklém vydání silných a odhodlaných žen, které často hraje.
Hlavně romantické drama
Režie tentokrát tematizuje neupravenost a ušmudlanost Andersonové jako poutnice Raynor, i její stárnutí. Mnozí z těch, koho manželé potkají, je považují za důchodce. A oni se stoupající oblibou otevřeně říkají, že jsou bezdomovci. Bezdomovectví je ostatně jeden z výrazných sociálních motivů knihy, kterému film trochu obrušuje hrany.
Stezka života je totiž hlavně romantické drama, love story na cestě a příběh o lásce, kterou nezlomí velká životní tragédie. Ty jsou pro funkční a láskyplný vztah jen zlomem a novým začátkem.
Outdoorové dokumentární filmy dnes trpí v naprosté většině záplavou dronových záběrů, snímajících co nejefektněji krajinu, a nedostatkem přesahu a skutečného příběhu. Přišli, viděli, bylo to těžké, nakonec to zvládli, to je ten nejobvyklejší vzorec vyprávění. Navíc jsou filmy protkané product placementem, který je často důvodem, proč vznikaly.
Hrané filmy s tématem putování a dobrodružství v přírodě mají jiný problém. Často se zakládají na bestsellerech, které silný osobní příběh měly, jako například Útěk do divočiny (Into The Wild, 2007), nebo Divočina (2014). Snadno ale podléhají jinému riziku, a to je patos ohlédnutí, který filmy vzdaluje podmínkám a emocím jejich vzniku.
Severočeské muzeum v Liberci promítne snímek Krajan. Úspěšný film získal studentského Oscara
Číst článek
Je to sebedojetí filmu nad překonáním osudu, novým životním začátkem, silou poutě a podobně. Nevyhýbá se to ani Stezce života. Také v ní dvojice v klíčových momentech potkává vedlejší postavy, které sypou na potkání z rukávu moudra o tom, že „Tady lidé bojují s živly. Ale když s nimi nebudete bojovat, navždy vás to změní.“
Snaha oslovit široké publikum
Transformativní síla putování, o jejíž existenci není nejmenších pochyb, je pro filmaře nesnadný oříšek. Jde svým způsobem o transcendentální zkušenost dokonce i pro přízemní, prakticky založené jedince a úplné neznabohy. A tvůrci často usilují o to, aby s filmem zobrazujícím takovou zkušenost oslovili široké publikum.
Nesoustředí se tedy na procedurálnost cesty nebo outdoorového dobrodružství, ale na život měnící zkušenost ze vzdorování osudu. Tu na plátně zprostředkovávají sehranou jako aktuální prožitek, ale podtrhávají ji slovníkem a perspektivou, který k cestě přiléhá až ex post.
Stezka života se tomu moc nevymyká. Mísí drobné původní postřehy z trailu, silný původní příběh a spolehlivé herecké výkony s doslovnou jímavostí, určenou publiku, které chce hlavně dodat trochu optimismu a naděje.
