„Neumím si představit horší způsob výchovy,“ povzdechne si Anna (Essie Davisová) při pohledu na to, jak se její náctiletá dcera Milla (Eliza Scanlenová) povaluje na zahradě s mladíkem, který při dotazu na svůj věk chvíli střílel od boku a pak se rozhodl přiznat, že je mu dvacet tři.

Moses (Toby Wallace) je nepochybně ten nejhorší nápadník, kterého si rodiče mohou představit pro svou dospívající ratolest. Věkový rozdíl je přitom jejich nejmenším trápením. Moses je totiž bez domova, a ještě navíc závislý na drogách. Kvůli tomu se neváhá vloupat do Annina domu a trochu komicky jí vyhrožovat vidlicí na maso.

Spolu s manželem Henrym (Ben Mendelsohn) se proto Anna pokusí Mille její mladistvé zalíbení vymluvit. Osvědčená rodičovská věta o tom, že má Moses problémy, nepříliš překvapivě nezabere. Kdo je totiž nemá?

Anna tráví většinu dní v utlumeném stavu, které jí způsobují manželem předepsané léky na úzkost. On sám se na pocit bezmoci snaží vyzrát jinak. Ne vždy se mu ale povede, aby to nebylo něco naprosto pitomého. A pak je tu samozřejmě Milla – impulzivní, vystrašená a stále na pokraji dětství, jak dokládá nejen viklající se poslední mléčný zub – která před jejich očima pomalu umírá.

Když vidí, jak v Mosesově přítomnosti nachází novou životní sílu, rozhodnou se jít proti všem výchovným poučkám i vlastnímu přesvědčení a mladíka u sebe nechat.

Prvotina australské režisérky Shannon Murphyové, adaptovaná Ritou Kalnejais z její vlastní divadelní hry z roku 2012, se moc nepodobá rakovinovým teen romancím, co můžete znáte. A v mnohém tomu přispívá právě místně specifická atmosféra tohoto nezávislého snímku, jehož scény dokresluje kakofonický zpěv ptáků a typický sebeironický humor.

Rodiče jsou tu rovnocennými aktéry vyprávění, i když převážná část patří Mille. Při sledování záběrů zalitých do pastelových barev dostáváme pocit, jako by se vracela ve vlastních vzpomínkách a nabízela nám z nich okamžiky k opakovanému prožití. Ty mají jména, krátký komentář nebo popisek, které nám pomáhá chápat, co nám ukazuje tentokrát.

Krade si letmé pohledy do kamery, aby nám dala najevo svůj názor. Stejným způsobem pak s námi sdílí i své prožitky. Murphy to uchopuje tak, že jde často až o fyzické vyjádření jejích emocí. Přenáší se na nás Millina reakce na hudbu. Radost z přítomnosti mladíka, který se zdánlivě ničeho na světě nebojí. Zvláštní spojení s blankytnou oblohou a ptáky.

Než skončí léto vypráví o umírání. Vědomě to však dělá skládačkou momentů, které nejvíce vypovídají o životě. Díky veskrze otevřenému a upřímnému hereckému projevu hlavní čtveřice protagonistů přitom nelze o opravdovosti jejich životů ani na chvíli zapochybovat. Proto snímek nikdy nepůsobí vyděračsky, i když se zabývá neveselými věcmi.

Snímek Než skončí léto zahájil přehlídku Tady Vary. V českých kinech má premiéru 9. července.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít