Baťa se zajímal o film brzy, protože v něm viděl nový způsob firemní komunikace, tvrdí badatel
Původně se mělo za to, že počátek filmové tvorby ve Zlíně se datuje rokem 1927. Nově objevené dokumenty tento termín posunuly o téměř deset let. Baťa se o film zajímal už před sto lety, dokazuje to nový objev. Původně se totiž předpokládalo, že zlínská filmová historie se datuje k roku 1927, kdy Tomáš Baťa založil ve své obuvnické firmě filmové oddělení. Bylo to ale už v roce 1918, informuje Český rozhlas Brno.
Jaký objev jste učinil, pane Madzio?
Jde v zásadě o strojopisné a ruční zápisy o nákupu dvanácti kusů akcií společnosti Lloyd Film. Každá v hodnotě tehdejších 125 korun, což úhrnem představuje 1500 korun, které navíc byly zakoupeny firmou TAA Baťa Zlín k 31. 12. 1918.
A jejich evidence je v závěrečné účetní bilanci firmy Baťa do roku 1925, víme z těch zápisů, že ten podíl byl deponován u Živnobanky v Praze. A také víme, že jde překvapivě jen o část podílu, protože podle seznamu celkem třiapadesáti různých společníků Lloyd Filmu z března 1919 měla firma Baťa podíl celkem pět tisíc korun.
Kde jste k takovému nálezu dospěl?
Ve fondech Státního okresního archivu na Klečůvce, respektive Moravského zemského archivu. Ten záznam je učiněn v účetnictví firmy Baťa v roce 1919, z toho jsem tedy vycházel. A viděl jsem, že v účetnictví v roce 1919 je datum 30. 12. 1918. Takže jsem se vracel o rok nazpět, kde jsem si potvrdil, že v tom roce ten podíl firma skutečně zakoupila. A vysledoval jsem jej až do roku 1925. V roce 1926 se z účetnictví v uvozovkách ztratil, vypadl. To značí, že oni jej v té době prodali.
Když se vrátíme ještě k vašemu bádání. Hledal jste cíleně něco, co spojuje Baťu s filmem, nebo to byl objev čistě náhodný?
Byla to otázka náhody. Já jsem hledal ve fondech archivu podklady pro připravovanou výstavu pod názvem Baťa: Náš závod je závodem dělníků. A zajímalo mě, co mají k roku 1919 k dispozici v originálních dokumentech. Mezi těmi archiváliemi jsem právě v účetnictví našel i záznamy o podílech, které koupili v uplynulých letech, anebo potom přímo v roce 1919.
Tomáš Baťa investoval do filmu už před sto lety. Vlastnil akcie firmy, pro kterou později točil i Frič
Číst článek
Jak je možné, že si těch dokumentů doposud nikdo nevšiml?
V zásadě pro to mám jediné vysvětlení. A tím je ta baťovská stručnost a na druhé straně přemíra uvedených faktů. Když se podíváte do účetnictví firmy TAA Baťa Zlín, tak uvidíte, jak všechno mají organizované a na druhou stranu jak je všechno věcné. Abychom si představili, jak vypadá takový záznam, tak v podstatě jde o jeden ruční nebo strojopisně provedený řádek zhruba o dvou třech slovech. A na konci je vyjádřený částkou.
Takže vezmeme-li to, že ten záznam o vlastnictví podílu je v účetnictví firmy vždy každý rok na konci, tak je to osm řádků a něco kolem pětadvaceti slov. Možná to má ale ještě jeden důvod. O vlastnictví toho podílu se nikdy ve svých pamětech nezmínili první zlínští filmaři. Možná, že kdyby to učinili, dnes bychom toho věděli mnohem víc.
A tušíte, proč Tomáš Baťa už v roce 1918 investoval do filmu?
Myslím, že vysvětlením jsou ony společenské, politické a ekonomické změny roku 1918. Končila válka, která notně proměnila velkou část světa a proměnila i rakousko-uherskou, respektive československou společnost. Baťa navíc byl v situaci, kdy měl desetinásobek zaměstnanců oproti stavu před válkou, kdy jich měl 400 a na konci války čtyři tisíce. Dá se předpokládat, že velkou část svých zaměstnanců před válkou osobně znal. A po válce jich většinu již jisto jistě neznal.
Jako šéf, ale i Baťa jako firma, hledali způsoby, jak lépe komunikovat se všemi svými zaměstnanci. A proto se v květnu 1918 nabídl nový vnitropodnikový časopis, magazín Sdělení, jehož první číslo tenkrát vyšlo. Pokrylo tu potřebu v komunikaci firmy dovnitř i ven.
Ale nabízí se i film, který byl v té době už více než dvacetiletý. Filmaři měli nové zkušenosti z válečných zákopů, a dá se i předpokládat, vzhledem k vývoji fotografického řemesla ve Zlíně, začali více využívat právě způsobu filmu. To je podle mě jedno z možných vysvětlení, film jako nová forma komunikace.
A proč zrovna Tomáš Baťa investoval do akcií té konkrétní společnosti Lloyd Film?
Tady se asi budeme pohybovat v rovině spekulací vzhledem k absenci dokumentace. Neznáme přesnou motivaci. Můžeme odhadovat na základě nějakých indicií. Lloyd Film byla nově vzniklá společnost. Byla kapitálově velmi silná, měla majetek řádově osm set tisíc korun. Měla sídlo v Brně. Poměrně brzy si pak otevřela kancelář v Praze. Byla to společnost, která měla vzhledem k častému natáčení ve Vídni, přesah i do sousedního Rakouska.
Byla to společnost, která se orientovala především na výrobu filmů, ale to, co jí zajistilo stabilní pozici na trhu, byla distribuce filmů. A z toho všeho lze usoudit, že to byla firma, která měla velký potenciál růstu. Toto může být mix důvodů, proč tato společnost začala firmu Baťa zajímat.
Zlínská filmová historie
- Nový objev naznačuje, že zlínská filmová historie ještě není zcela uzavřená a prozkoumaná. Podle ředitelky Zlín Film Office Magdalény Hladké zjištění pomůže lépe pochpit, jak se filmový průmysl vůbec do Zlína dostal.
- Po roce 1925, kdy Tomáš Baťa zřejmě prodal akcie firmy Lloyd Film, založila jeho firma vlastní filmové oddělení. Nedá se však mluvit o plnohodnotném štábu s natáčecí technikou, oddělení spíše fungovalo jako prostředník mezi pražskými filmaři, kteří byli najímáni k natáčení ve Zlíně.
- Proslulé ateliéry na Kudlově začaly vznikat o deset let později a pokyn k jejich vystavění dal už Jan Antonín Baťa. Nechal vystavět osm velkých domů a místní filmaři konečna získali potřebné zázemí.
