V roce 2015 vyšlo v Česku zhruba 17 tisíc knižních titulů, z toho více než třetina je přeložená z cizích jazyků. Přesto čtenáři často neznají osobnosti, které s knihou před jejím vydáním tráví nejvíce času – překladatele.

Trend uvádět jména překladatelů už na obálce se podle Paseky objevuje v Evropě i Spojených státech. „Jméno překladatele se objeví na každé knize, kde nám to dovolí licenční smlouva. Problém může být s komiksy nebo ilustrovanými knihami, kde je důležitý vizuál,“ připomněla Anna Rezková Horáčková, ředitelka Nakladatelství Paseka.

„Podobně jako třeba když divadelní režiséři inscenují tentýž dramatický kus každý po svém, mohou přinášet i překladatelé různé podoby jednoho textu, přitom rovnocenně přesné a skvělé,“ uvedl šéfredaktor Paseky Jakub Sedláček. „Překlad je věcí interpretace, a i když je v tomto oboru nejzazší metou věrnost originálu, každý dobrý překladatel dává do své práce kus sebe. Nepochybuji o tom, že jsou čtenáři, kteří si knihy vybírají i podle toho, kdo je přeložil,“ doplnil Sedláček.

Expert na knižní trh Tomáš Fojtík si myslí, že v zemi, kde je čtení knih de facto závislé na překladech, by měla být překladatelská profese více ctěná a viditelná. „Překladatel, který je vlastně spoluautorem knihy, je u nás často neviditelný a veřejnost často netuší, kdo za překladem stojí. Dávat jméno překladatele na obálku tak není jenom záslužné; je to také další důležitý krok, jak překladatele vrátit na výsluní, kam patří,“ uvedl Fojtík.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít