Prvorepublikové vilky v Hrochově Týnci mají nadčasový styl i fasádu. Navrhl je Kotěrův žák
Dvojice vilek s režným zdivem v Nádražní ulici v městečku Hrochův Týnec vznikla ve druhé polovině dvacátých let minulého století. Pro úředníky své firmy je nechal postavit podnikatel František Slavík.
V městečku Hrochův Týnec můžeme najít několik architektonicky zajímavých památek. Je to jednak barokní zámek, který si nechali vybudovat Zellerové z Rosenthalu, když po roce 1623 koupili tamní panství. Lovecký zámeček postavili na místě původní tvrze, kterou zničili Švédové.
Podnikatel František Slavík rozuměl architektuře. Hrobku mu navrhl slavný Dušan Jurkovič
Za zmínku samozřejmě stojí i původně gotický kostel sv. Martina, který byl v první polovině 18. století barokně přestavěný řádem premonstrátů.
Z novodobé architektury zaujme stavba radnice navržená choceňským architektem Čeňkem Mužíkem. V Nádražní ulici je pak duo vilek pro úředníky továrníka Františka Slavíka. Byly postavené v letech 1927 až 1928 a autorem projektu byl pražský architekt František Vahala.
„Tyto vilky střídmým architektonickým jazykem i vyváženou hmotovou kompozicí výstižně demonstrují stavební kulturu první poloviny 20. století. Shodně koncipované jednopatrové domky s valbovými střechami vynikají hlavně neomítaným cihelným pláštěm,“ vysvětluje Pavel Panoch z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice.
Domy pro střední třídu
Žák slavného architekta Jana Kotěry, František Vahala, se už od vzniku samostatného Československa výhradně specializoval na řešení úlohy bydlení nižší střední třídy.
Nové objevy o Baťově vile. Postavil ji vizovický stavitel Novák, nikoliv slavný architekt Kotěra
Číst článek
Zřejmě také proto ho oslovil majitel závodu na výrobu cihel František Slavík (1876–1968). Svou firmu v Hrochově Týnci založil v roce 1906. Patřily mu také cihelny v Tuněchodech, Úhřeticích nebo ve Stíčanech.
Ve 20. letech minulého století František Slavík postavil také továrnu na výrobu cihel v Žihli u Plzně. „Byl to velmi progresivní průmyslník, který pracoval s moderními technologiemi, expedoval i do zahraničí. Slavík byl také osvícený člověk a patriot, věnoval například pálené tašky na opravy smíchovské usedlosti Bertramka, která je spojená s pražskými pobyty W. A. Mozarta,“ dodává Pavel Panoch.
„František Slavík se orientoval ve světě architektury, přátelil se například se známým architektem Dušanem Jurkovičem. Ten je také autorem hrobky Františka Slavíka na hřbitově ve Vejvanovicích nedaleko Hrochova Týnce.“
Architektura vilek v Nádražní ulici je jednoduchá a zajímavá. Z centrálních kubusů domů vybíhá v ose uličního průčelí zaoblený rizalit, který prozrazuje vnitřní schodišťovou partii. Dominuje tu i podlouhlé vertikální okno. Po levé straně se z nároží otevírají domovní vstupy.
Znárodnění a ústav duševního zdraví. Olomouckou vilu Primavesa čekala po roce 1948 devastace
Číst článek
Vilky jsou identické nejen navenek, ale jsou shodně řešené také uvnitř. Součástí bytové jednotky byly dvě menší ložnice, pokoj, kuchyň, místnost pro služku, spíž a hygienické příslušenství. V obou domech byly čtyři bytové jednotky.
Architekt František Vahala byl jedním z prvních žáků Jana Kotěry. Vahalovy stavby v duchu funkcionalismu mají jasný a jednoduchý tvar. Mezi jeho známé návrhy patří skupina rodinných domů na pražské Ořechovce nebo kolonie domků v Cítolibech a Bechyni.
Podle projektů Františka Vahaly vznikla ale také celá řada škol, například v Novém Jičíně, v Turnově, Mohelnici či na pražském Žižkově. Navrhl také budovu krajského soudu v Moravské Ostravě, budovu státních úřadů v Liberci nebo Lékařský dům v Praze na Vinohradech.
