Česko je lídrem EU v uchovávání genofondu česneku
Česnek vypěstovaný v Česku je mnohde nedostupný. Obchody ho dovážejí z různých zemí světa od Španělska až po Čínu. Zdejším a vůbec evropským odrůdám a kultivarům ale svědčí zájem šlechtitelů a vědců. Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni dnes uzavírá působení v projektu deseti evropských zemí s názvem ‚Dlouhodobé a bezpečné uchování ozdravené Evropské kolekce česneků‘.
„Náš český česnek je specifický hlavně svým aroma. To je daleko silnější než dovozových česneků. Náš česnek také dává vyšší výnosy,“ uvádí Jiří Zámečník z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze -Ruzyni.
O projektu ‚Dlouhodobé a bezpečné uchování ozdravené Evropské kolekce česneků‘ mluvil na Rádiu Česko Jiří Zámečník z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze - Ruzyni
„Protože česnek je zelenina, která netvoří semena, takže je velmi těžké ho uchovat. Proto se přesazuje a sází na poli. Díky různým nepříznivým klimatickým podmínkám může dojít ke ztrátě jednotlivých genotypů. Proto našim úkolem bylo uchovat vzácné genotypy česneku na delší dobu pomocí metod kryoprezervace,“ říká Zámečník.
Zmražení česneku se uskutečňuje pomocí tekutého dusíku, který má mínus 200 stupňů celsia.
„Tato teplota se na zemi nikde nevyskytuje, rostliny na ní tak nejsou adaptovány. My je proto musíme nejprve na to zamražení připravit tím, že jim odejmeme určité množství vody. Krystaly ledu by totiž buňky poškodily a česnek by nebyl životaschopný. Používáme metody nitrifikace, v česneku se tedy tvoří biologické sklo,“ vysvětluje vědec.
Cílem projektu ‚Dlouhodobé a bezpečné uchování ozdravené Evropské kolekce česneků‘ bylo vyvinout nové metody ozdravení a uchování vegetativně množených rostlin česneků, vybrat nejvýznamnější položky v evropských kolekcích česneku, ozdravit je a uchovat existující genetickou biodiverzitu česneků.
Projekt měl na příkladu česneku ukázat, jak by se měly státy Evropské unie do budoucna starat o svůj genofond vegetativně množených rostlin.
Česká republika vlastní největší sbírku dlouhodenních česneků v celosvětovém měřítku, okolo 640.
„Budoucí šlechtitelé a pěstitelé tak mají z čeho vybírat, protože ve sbírce jsou i velmi vzácné, dnes už se nevyskytující odrůdy,“ dodává Jiří Zámečník.
