Památky za Prahou lze často koupit výhodně, ne všichni však zvládají další investice
Pořídit si ve Středočeském kraji zámek i se zahradami nebo faru s ovocným sadem není velký problém. Skromnějším zájemcům postačí pět až dvacet milionů korun, ti náročnější si musí připravit až miliardu. Památkáři si na jedné straně pochvalují, že se podaří historickou stavbu zachránit, na druhé straně však hrozí, že majitel přecení své síly a nemá pak peníze na opravy.
Barokní zámek v Olešné na Rakovnicku koupil před časem Pavel Zálešák s manželkou Martinou a dvěma dětmi. Na jaře ho plánuje otevřít veřejnosti.
„Chtěli jsme usedlost, chtěli jsme mít nějaká zvířata, nějaký dobytek,“ popisuje Pavel Zálešák. Usedlost byla pro jeho záměr vhodná a zajímavá byla i cena zámku. Vyšel na šest milionů korun.
O to, jak je to s koupěmi historických památek ve středních Čechách, se zajímal redaktor Radek Duchoň
S dalšími a mnohem vyššími náklady musí Pavel Zálešák, který je profesionální hasič, počítat na opravu památky. Odhaduje je na sto milionů korun.
„Jsme docela početná rodina, ta trošku pomůže, takže možná tu částku trošku snížíme,“ věří Pavel Zálešák.
Zájemci o koupi památky ve středních Čechách si nyní mohou kromě mnoha dalších vybrat třeba zámek v Řepíně na Mělnicku nebo bývalé letní sídlo Tomáše Garrigua Masaryka v Hluboši na Příbramsku.
Památkáři jsou rádi, když noví majitelé stavby zachraňují, poukazují však i na případy, kdy se to nedaří. Důvodem bývá, že majitelé přecení své síly a dojdou jim peníze.
„Je hodně těch, kteří se v tom pak začnou ztrácet a ty zámky se prodávají dál a dál a dál,“ říká památkář Jiří Mrázek z Národního památkového ústavu pro střední Čechy.
Zámek polyká peníze
„Když to vezmu docela suše ekonomicky, tak je to neužitečná stavba. Zámek polyká peníze, místo aby je vydělával. Takže já koupím zámek za cenu půlky pražského bytu, ale pak do něj musím dávat obrovské peníze, a to si musím uvědomit,“ dodává Mrázek.
Podle něj by si zájemci o památku měli vybrat takovou, jejíž opravu jsou schopni zvládnout, místo zámku by mohli zvolit třeba faru.
Vybírat však není úplně jednoduché. Stavby, které byly lukrativní a za dobrou cenu, jsou už většinou prodané.
„To, co potom zůstávalo, už je v něčem komplikované,“ poznamenává Mrázek s tím, že se jedná třeba o objekty příliš velké, nevýhodně položené či s nevhodnými dispozicemi.
Někdy si podle Mrázka majitel památky přidělá problémy i sám.
„Třeba to i zbytečně přeháníme, investujeme více, než bychom měli, protože máme dojem, že ji musíme vylepšit, děláme někdy úpravy, které jsou trošku nad rámec,“ konstatuje Mrázek.
A kdo vlastně zámky a podobné stavby nejčastěji kupuje? „Většinou jsou to nadace nebo potom to jsou modelky, které se chtějí pochlubit, že bydlí v luxusním zámku, pak to jsou také nějací podnikatelé, kteří by si tam chtěli udělat sídlo, ale byli i takoví, že by tam udělali prohlídkové trasy či atrakce pro lidi,“ říká realitní makléřka Blanka Ctiborová.
