Krvavý útok na Sumy je součástí nové ruské ofenzivy. Na proniknutí do hloubky ale nemá Kreml kapacity
Ruský agresor stupňuje tlak na ukrajinskou Sumskou oblast, kde se také v neděli odehrál jeden z nejtragičtějších útoků ruské války proti Ukrajině. Právě v Sumské a také v Charkovské oblasti už podle ukrajinského velení začala nová ruská ofenziva, která se zatím omezuje na lokální přeshraniční útoky. Jejím cílem je především vytvoření nárazníkového pásma, podle analytiků si tím ale Rusko snaží zajistit také silnější pozici do mírových rozhovorů.
Lidé ve městě Sumy se na Květnou neděli zrovna chystali do kostela nebo se vraceli z nákupů, když centrum města zasáhly dvě ruské rakety Iskander-M. Krvavý útok zapříčinil smrt 35 lidí včetně dvou dětí a další více než stovka lidí skončila se zraněními.
‚Myslím, že je to strašné,‘ reaguje Trump na útok na Sumy. Zelenskyj ho pozval na Ukrajinu
Číst článek
Byl to jeden z nejtragičtějších ruských útoků na Ukrajinu za poslední měsíce. Zkázu, kterou způsobila především jedna z raket nesoucí kazetovou munici, ostře odsoudili ukrajinští i evropští lídři, zatímco americký prezident Donald Trump úder označil za „hroznou věc“.
„Něco takového může udělat jen úplně vyšinutá spodina,“ uvedl v nedělním večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého ruský úder poškodil celkem dvacítku budov, včetně univerzity, okresního soudu nebo pěti bytových domů.
„Balistické rakety Iskander-M jsou relativně přesné. Pokud se ale potvrdí, co říká kancelář prezidenta, došlo zde i k použití kazetové munice, což rozptýlí do poměrně rozsáhlého prostoru submunice a ty následně vybuchují. V civilní zástavbě je tento typ útoku vždy schopný udělat velmi problematický efekt s rizikem vysokého počtu civilních obětí. Obecně by proto kazetová munice neměla být nikdy používána v civilní zástavbě, protože je velmi těžko obhajitelné, že by zde byl jakýkoliv vojenský cíl schopný vyvážit počet civilních obětí,“ říká pro iROZHLAS.cz bezpečnostní analytik Michal Smetana.
7:17
Další ruský zločin. Útok na Sumy ukazuje, že Moskvě nejde o mír, nechce ho, míní náměstek Marian
Číst článek
Odborník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a ředitel Pražského centra pro výzkum míru zároveň upozorňuje, že velká část světa kazetovou munici úplně zakázala, Rusko ani Spojené státy ale signatáři nejsou.
„Můžeme to vnímat jako širší strategii zastrašování civilního obyvatelstva a snahu donutit Ukrajinu, aby její obyvatelstvo preferovalo určitou formu mírového ujednání, protože bude mít obavu z pokračování takovýchto útoků. Byť je ukrajinská populace stále více ochotná k určitým ústupkům, většina obyvatel rozhodně není schopná vyjít vstříc ruským maximalistickým požadavkům,“ říká Smetana k nedělnímu útoku na Sumy, kvůli kterému se snáší kritika i na některé ukrajinské vojenské činitele.
Artem Semenichin, starosta Konotop, druhého největšího města v Sumské oblasti, v neděli obvinil šéfa oblastní vojenské správy Volodymyra Arťucha, že poskytl Rusům záminku k útoku tím, že ve městě uspořádal vyznamenávání ukrajinských vojáků. Semenichin ale zároveň dodal, že i tak byli terčem v první řadě civilisté a viníkem tragédie je ruský agresor.
„Existuje také teorie, že šlo o chybu ruských komandérů, kdy se očekávalo, že ve městě Sumy bude koncentrace ukrajinských vojáků, a došlo tedy ke špatnému vyhodnocení situace. K tomu ale nemáme evidenci a je třeba zdůraznit, že bez ohledu na to se jedná o válečný zločin,“ zdůrazňuje Smetana.
Cíle ruské ofenzivy
Přinejmenším regionálně tak nedělní útok na město Sumy souvisí s novou ruskou ofenzivou v Sumské a Charkovské oblasti, o které minulou středu hovořil hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Ten v rozhovoru pro server LB.ua uvedl, že ofenziva ve dvou oblastech hraničících s Ruskem už „fakticky začala“.
‚Neomluvitelné, neakceptovatelné.‘ Čeští i světoví lídři odsuzují ruský raketový útok na město Sumy
Číst článek
Ruský agresor tak zaměřil značnou část své pozornosti na Sumskou oblast a podniká zde celou řadu útoků.
Sumská oblast leží přímo u hranic s ruskou Kurskou oblastí, kam ukrajinské ozbrojené síly překvapivě vpadly loni v srpnu a zmocnily se části ruského území. Když se pak ruské armádě podpořené severokorejskými vojáky podařilo po dlouhých měsících Ukrajince z Kursku letos v březnu do velké míry vytlačit, ruský prezident Vladimir Putin přišel s tím, že by v ukrajinské Sumské oblasti měla vzniknout nárazníková zóna. Vytvoření takového nárazníkového pásma by tak mělo zabránit ukrajinským silám, aby scénář z loňského srpna zopakovaly.
„Zatím nevidíme schopnosti Ruska k velké komplexní ofenzivě, která by měla za cíl zabrat nějaké rozsáhlé teritorium v Sumské oblasti. Lokální přeshraniční útoky tam ale jsou a dá se očekávat, že budou pokračovat. Rusko se bude tímto způsobem pravděpodobně snažit vytvořit nárazníkové pásmo poblíž hranic, které by do budoucna znemožnilo ukrajinské útoky v Kursku, jako jsme viděli v loňském roce,“ popisuje bezpečnostní analytik.
Důvodů, proč se Moskva rozhodla zaměřit na Sumskou a také Charkovskou oblast, je ale pravděpodobně víc. Nová ruská ofenziva může souviset i s vyjednáváním o příměří, kdy se Rusko snaží dobýt další části ukrajinského území, aby tak posílilo pozici v rámci rozhovorů. Upozorňuje na to americký Institut pro studium války (ISW), podle kterého může šéf Kremlu v budoucích mírových jednáních požadovat, aby Ukrajina postoupila část Sumské oblasti Rusku.
Nábor čínských bojovníků do války na Ukrajině probíhá prostřednictvím videí i ruských influencerek
Číst článek
„Oba problémy nejsou výlučné a navzájem se podporují. Rusko se v této fázi snaží zabrat co nejvíc ukrajinského teritoria, protože jim to v budoucím jednání dává silnější pozici a Moskva pravděpodobně vnímá, že trajektorie konfliktu se pohybuje v zásadě v její prospěch,“ říká k tomu ředitel Pražského centra pro výzkum míru.
Kromě toho navíc Rusové vidí, že ukrajinskou obranu v okolí města Pokrovsk a dalších částech na východě Ukrajiny není snadné prorazit. Jak pro iROZHLAS.cz říká Michal Smetana, Ukrajina byla v posledních měsících schopná se na ruské útoky v okolí Pokrovsku poměrně dobře adaptovat.
„Přestože tam ruská ofenziva stále pokračuje a kompletní dobytí Doněcké oblasti je pro Moskvu stále jeden ze strategických cílů, Rusko se současně snaží o útoky i v dalších částech Ukrajiny. Můžeme se bavit o velmi pravděpodobném záměru pokusit se o ofenzivu v Dněpropetrovské oblasti, ale právě i v příhraničních oblastech, jako je Charkovská a Sumská oblast. Tam se Rusku nabízí potenciál získat další teritorium, které může využít v budoucích jednáních, ale také k vytvoření nárazníkového pásma,“ dodává.
Ruské kapacity k ofenzivě
Jak nicméně tvrdí někteří ukrajinští analytici pro britský deník The Telegraph, nová ruská ofenziva je předem odsouzena k neúspěchu. Ozbrojené síly agresora se totiž potýkají s řadou problémů a dochází jim tanky i obrněná vozidla, menší zisky tak nebudou moct využít k většímu průlomu.
Místo tanků terénní vozy. Ruské zásoby obrněné techniky se tenčí, nemůže vést boj jako dřív
Číst článek
Na potíže, s jakými se potýká Putinova armáda, si opakovaně stěžují i někteří ruští váleční blogeři. Ve svém hodnocení ze 13. dubna o tom píše Institut pro studium války, podle kterého ruští blogeři například upozorňují, že se ruské síly potýkají s nedostatkem materiálu potřebného k útočným operacím, což ruské vojenské velení ignoruje a na frontě to vede k neúspěchu ruských útoků.
Je tedy otázkou, zda Rusko má na novou ofenzivu kapacity, ať už co se týče materiálu, vojenské techniky či lidské síly.
„Záleží na tom, co od ofenzivy očekáváme, co nazýváme ‚novou‘ ofenzivou a do jaké míry se můžeme bavit o tom, že ruské ofenzivní operace posílí napříč celou frontou. S příchodem jara se mění počasí, Rusko bylo schopné se opět přeskupit a může se pokusit o intenzivnější ofenzivní operace na vybraných úsecích fronty. Pak se můžeme bavit o nových ofenzivních směrech, jako je Sumská oblast. Tam samozřejmě platí, že pokud by bylo ruskou ambicí otevřít celý nový ofenzivní směr a snažit se o to proniknout do velké hloubky ukrajinského území, na to Rusko pravděpodobně na tomto úseku aktuálně síly nemá,“ míní Smetana.
Snaha zabrat teritoriálně omezené nárazníkové pásmo je ale podle něj „cíl poměrně reálný“. Lze to srovnat například s charkovskou ofenzivou v minulém roce, kde Rusko také nebylo schopné dostat se hluboko do ukrajinského území, nárazníkové pásmo tam ale dokázalo částečně vytvořit.
Výsměch Americe
Nová ruská ofenziva přichází v době, kdy se administrativa prezidenta Donalda Trumpa zatím neúspěšně snaží vyjednat klid zbraní. Navzdory ruskému přístupu, kdy Kreml podle pozorovatelů usiluje o to příměří co nejvíce oddálit, svět sleduje americko-ruské sbližování a slibovaný tlak na Moskvu nepřichází.
Navzdory sankcím odjel do USA našeptávat lidem kolem Trumpa. Kdo je Putinův muž Kirill Dmitrijev?
Číst článek
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom opakovaně zdůrazňuje, že Kreml příměří nechce a pokračující ruské útoky jsou toho důkazem. Stejně tak ale pro americkou administrativu není důkazem ani to, že v době rozhovorů o klidu zbraní Rusko zahajuje novou ofenzivu.
„Za určité situace by to důkazem být mohlo, ale pravděpodobně ne za současné americké administrativy. Pro Rusko je to vhodná krátce až střednědobá strategie, kdy americkému prezidentovi na jednu stranu dávají najevo vůli jednat a dávají mu to minimum, co chtějí nabídnout. Zároveň se ale snaží do maxima postupovat ve své vojenské strategii, aby dosáhlo svých cílů na bojišti a v budoucích jednáních měli co nejsilnější pozici,“ podotýká Smetana.
„Můžeme se samozřejmě bavit o tom, kde je limit americké trpělivosti, karty jsou ale takto rozdány. Spojené státy v rámci své strategie používají velmi tvrdou rétoriku a občas velmi tvrdé kroky vůči Ukrajině, svému bývalému strategickému partnerovi, a zároveň poměrně velkou vstřícnost vůči Rusku, které pokračuje v ofenzivních operacích. Spojené státy bohužel nevyužívají možného dalšího tlaku k tomu, aby Rusko donutily přehodnotit svůj postup nebo ho dotlačit do situace, která by byla pro Kreml nekomfortní,“ dodává.
Zbraň u hlavy Zelenského. Trump klade nesplnitelné požadavky, přijetí dohody s USA by byla kapitulace
Číst článek
Nutno podotknout, že Rusko podniklo krvavý útok na Sumy jen dva dny poté, co se v Petrohradě uskutečnila schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem.
Výsledky jednání zůstávají veřejnosti neznámé, podle sobotních slov Donalda Trumpa se ale rozhovory o ukončení rusko-ukrajinské války vyvíjejí dobře. Jak nicméně varoval polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, „odporné útoky“, jako byl ten na Sumy, jsou „výsměšnou reakcí Ruska“ na americkou „dobrou vůli“.
Jestli lze nedělní ruský útok vnímat také jako signál směrem k Američanům, je však podle Smetany velice těžká otázka.
„Existují spekulace, že Kreml do velké míry ukazuje svoji asertivitu vůči Washingtonu, dává tímto najevo, že si nenechá svázat ruce, a zkouší limity toho, kam až může vůči USA zajít. Je ale stále možné, že až uplyne zmíněný termín 20. dubna a Spojené státy se rozhodnou, že situace nikam nevede, zavládne na straně USA netrpělivost a Spojené státy začnou svoji politiku korigovat. Zatím to ale z vyjádření nevidíme a i z komentáře Donalda Trumpa k útoku na Sumy je evidentní, že americký přístup vyhovuje mnohem více politice Kremlu než evropským spojencům a Ukrajině jako takové,“ říká odborník.
