Architekt Deyl nemusí podle soudu vracet peníze za botanickou zahradu

Vleklý spor okolo skleníku Fata Morgana je u konce. Pražský městský soud s konečnou platností zamítl žalobu pražské botanické zahrady a přiklonil se na stranu architekta Zdeňka Deyla. Pro autora skleníku to znamená, že nemusí vyplácet zálohy ve výši 2,5 milionu korun, které mu zahrada vyplatila v roce 1999.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Skleník Fata Morgana po setmění

Skleník Fata Morgana po setmění | Foto: Botanická zahrada hl. m. Prahy

Příspěvková organizace v žalobě tvrdila, že autor odevzdal projekt na výstavbu skleníků chybný a ke všemu pozdě. Zahrada proto odstoupila od smlouvy ještě před dokončením stavby a po Deylovi chtěla vyplacení záloh ve výši 2,5 milionu korun.

Obvodní soud pro Prahu 4 se ale po předložení důkazů loni v květnu přiklonil na stranu architekta s tím, že v projektové dokumentaci chyba nebyla a že botanická zahrada v roce 2000 porušila smluvní podmínky, když předčasně odstoupila od smlouvy. Rozhodnutí dnes potvrdil i městský soud.

Zdeněk Deyl je s verdiktem spokojený. „Patnáct let probíhající spor a dehonestující nepravdivá tvrzení, prezentovaná právním zástupcem botanické zahrady doktorem Skácelem, mi skutečně způsobila a působí nadále rozsáhlou majetkovou i nemajetkovou újmu. Ale hlavně jde o poškození dobrého jména,“ reagoval architekt.

Skleník Fata Morgana v pražské botanické zahradě | Foto: Jolana Nováková

Celý spor začal v listopadu 1999. Deyla tehdy písemně informoval odpovědný statik skleníku Fata Morgana, že stavební firma porušila jeho autorský projekt. Problém byl v tom, že základní mantinel stavby firma nezasadila do masivu skály, ale začala ho stavět jako most. Podle statika tím ohrozila bezpečnost skleníku a také navýšila jeho cenu.

Deyl po tehdejším řediteli zahrady Jiřímu Haagerovi chtěl, aby zahrada výstavbu pozastavila a důkladně prošetřila. Ta místo toho 2. prosince 1999 odstoupila od smlouvy. Deylovi následně zabránila, aby měl nad stavbou autorský dozor, a podala na něj žalobu. V té se domáhala navrácení zmíněných záloh.

Mezitím zahrada uzavřela smlouvu s jiným dodavatelem a pokračovala ve stavbě podle Deylova původního projektu. Architekt se začal domáhat svých autorských práv a k soudu podal žalobu s tím, že dodržel závazky dané smlouvou a že jeho dokumentace nemá žádné chyby.

Rozsudek se může stát důležitým precedentem

Dnešní rozhodnutí je zásadní, protože dosud existuje málo pravomocných rozsudků, které by soudům napomáhaly orientovat se v problematice autorských práv a jejich ochraně. V činnosti investorů totiž stále převládal názor, že po zaplacení díla architekta mohou s projektem zacházet bez vědomí a souhlasu autora. K tomu zřejmě došlo i v souvislosti se skleníkem Fata Morgana.

Spor může být ale důležitý i pro další soudní proces spojený s Fata Morganou. U městského soudu je totiž ještě jedna žaloba. Deyl se v ní domáhá, aby ho botanická zahrada odškodnila za porušení autorských práv.

Zdeněk Deyl navrhl ve své době unikátní expoziční skleník, o který projevila zájem i Fordova nadace v New Yorku.

Martin Hromádka, Magdaléna Medková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme