Na Šumavě ubývá turistů. Vina se dává kůrovci, počasí i nedostatku služeb
Na Šumavu jezdí nejen blokádníci, ale především turisté. Těch však ubývá a hledají se příčiny. Starosta Modravy dává vinu právě aktivistům a jejich boji o divočinu. Podle starosty počet návštěvníků významně poklesl. Stěžují si i podnikatelé.
Na Březníku je slunečno, zatím se zde objevili pouze tři turisté. Jsou jimi také manželé Karafiátovi z Prahy. Před týdnem ještě byli v Toskánsku, teď si vyrazili na týden Šumavu.
„Já si myslím, podle výstavby, co je na Modravě, že turisté tu budou, když tam staví takové hotely a ubytovací zařízení,“ shodují se manželé.
Les zasažený kůrovcem jim nijak zvlášť nevadí. „No připadá nám to trošičku divné, že to nechali přírodě napospas. Ale uvidíme, musí se počkat pár let.“
Zda souvisí blokády Šumavy kvůli kůrovci s úbytkem turistů, zjišťoval přímo na místě reportér Ľubomír Smatana
Místní podnikatelé však čekat nechtějí. Potřebují si vydělávat na živobytí a zatím jim tržby výrazně ubývají. Starosta Modravy Antonín Schubert nepochybuje, že je za tím kůrovec, který má v nejpřísněji chráněných zónách volné pole působnosti.
„Jestliže podnikatelé měli minulý rok obsazenu kapacitu už na léto a v letošním roce nemají obsazenou ani polovinu kapacity, tak je potřeba hledat nějaké důvody,“ tvrdí Schubert a pokračuje:
„Příjmy z turistického ruchu v prvním čtvrtletí v České republice stouply a na Šumavě klesly a klesají, tak je třeba hledat nějaké příčiny. A zřejmě je to snížení atraktivity Šumavy.“
Ubytovacích kapacit stále přibývá
Důvody úbytku turistů hledá i Václav Sklenář, znalec šumavských poměrů, předseda Spolku Karla Klostermana a bývalý hoteliér, který dnes vede malý penzion v Srní.
Odliv návštěvníků dává za vinu slabým službám a zdůrazňuje, že se také prudce zvýšil počet lůžek na celé Šumavě.
„Ten koláč se lehce zmenšuje, protože každý z těch podnikatelů se musí o to lůžko rozdělit ještě s dalším podnikatelem, který na Šumavě přibude.“
Několik kilometrů od Modravy leží o něco větší Kvilda. Její starosta Václav Vostradovský dobře ví, že množství nenahradí kvalitu, a proto výstavbě dalších penzionů brání. Kůrovec v lese mu také vadí, podle něj to ale není hlavní důvod nezájmu turistů, a doporučuje podívat se do Bavorska.
„ Oni jdou nahoru. A proč jdou nahoru? Protože mají ty služby, které tady chybí. Ale to je pořád ta samá písnička dokola.“
Turistů ubývá i jinde
Podobně to vidí i Helena Nováková, která léta vede Modrý penzion na Modravě. Z blokádníků v lese žádnou radost nemá a raději by tam viděla dřevorubce. Ovšem spojovat úbytek turistů s kůrovcem je podle ní nesmysl.
„Turisté prostě nemají kam jít, když je ošklivé počasí. V dešti s dětmi do lesa? Těžko. Nevěřím tomu, že za to může kůrovec. Některý lidi ani neví, co to kůrovec je. Ti sem jezdí za přírodou, nadýchat se čerstvého vzduchu a s kůrovcem nemají nic společného,“ soudí Nováková.
Dávají jí za pravdu statistiky. Například v Krkonoších, kde kůrovce vůbec neznají, poklesl počet ubytovaných za pět let o 20 procent. To souvisí s celorepublikovým trendem, kdy se pobyty turistů zkracují z jednoho týdne jen na několik dnů. A to platí i pro Šumavu.
