Útulek ve Zlíně je plný. Nabízí i magistrátem dotované kastrace zvířat
Letošní oslavy příchodu nového roku byly z pohledu zlínského Útulku pro zvířata v nouzi výjimečné. Po řadě ohňostrojů tam nepřijali žádného uprchlého psa. Městské zařízení je přesto už delší dobu trvale přeplněné.
Zlínský útulek už stojí na kraji města sedm let. Je to moderní zařízení s krytými a vyhřívanými kotci a kvalitně vybaveným zázemím. Kapacita pro osmdesát psů ale nestačí. Běžně jich tam pobývá o deset až dvacet více.
„Nechci se nikoho dotknout, ale já bych řekl, že je to špatným chováním lidí,“ upozorňuje referent odboru životního prostředí zlínského magistrátu Josef Gajdošík.
Město ale nemá možnost, jak útulek zvětšit. Podle Josefa Gajdošíka se proto hlavně městská policie snaží důsledně vyhledávat majitele zatoulaných zvířat.
„Část těch odchycených samozřejmě se vrátí majitelům, když se stane nedopatření, že pes uteče. No ale vždycky tam nějaký pes zůstane. A pak jedině zbývá nějaká propagace, aby lidi měli zájem a takového psa si odebrali,“ vysvětluje Josef Gajdošík.
Městu působí problémy také toulavé kočky, kterým se daří na sídlištích i v centru na území průmyslového areálu bývalých baťovských závodů, kde se nekontrolovatelně množí.
Magistrát proto dotuje i kastrace domácích koček, o které je stále větší zájem hlavně proto, že služby veterinářů také podražily.
V útulku je psů čtyřiaosmdesát, k čemuž přispěli tři nechtění mazlíčci ze Štědrého dne.
„Tady o tom se vypráví už všude v televizi, v rádiu, všude posloucháte, že si to máte říct navzájem. Jestli teda toho pejska budete chtít, nebo nebudete chtít. A vždycky říkám, že si musí toho psíka chtít celá rodina prakticky. Protože když jeden z těch lidí ho nebude chtít, tak dokáže otrávit všechny,“ upozorňuje provozovatelka útulku Danuše Šmigurová a pokračuje:
„Ještě k tomu navracení těch dárečků: přijde to až koncem měsíce, protože lidi, kteří nechtějí přímo říkat „To jsme měli na Vánoce!", pak přijdou různé alergie a nevím co všecko.“
Jak Danuše Šmigurová, sama dlouholetá chovatelka, varuje, odbyt psů - kdysi celkem přijatelný – vázne.
„Možná, že to souvisí s nějakou finanční situací lidí, nebo vůbec s tím, co se chystá, protože ono mít teď toho psíka je docela náročné i z toho pohledu krmiva, a nebo když je nemocný. Takže každý na to nemá, šetří každou korunu, takže nechodí si moc lidí pro psíky,“ domnívá se provozovatelka útulku Šmigurová.
Zlínský útulek dostává od magistrátu každoročně dva a půl milionu korun na provoz a uspokojuje s tím na osmdesát psů a čtyřicet koček. Každé zvíře navíc musí Danuše Šmigurová zaplatit ze sponzorských příspěvků, což se jí zatím daří.
Během loňského roku prošlo útulkem bezmála 290 psů a 170 koček. Do evidence se právě u koček promítají odchyty a kastrace polodivokých zvířat z města.
„Tam občas město nařídí plošný odchyt, ať si tam lidi kočky schovají ty svoje a že se budou sbírat ta odrostlá koťata a ty maminy a my kastrujeme. My kastrujeme každou kočku prakticky, která k tomu má věk. Město nám na to dává peníze z ekofondu,“ vysvětluje Danuše Šmigurová.
Zlínský útulek ale nepečuje pouze o psy a kočky, byť je stavěný pouze pro ně. Před rokem zde například přijali spoustu zakrslých králíků, což byl sice módní trend, ale časem obtížný dárek. Pravidelně sem lidé nosí i ježky a poraněné ptáky.
„No ale přibíráme, když se stane. A ve většině jsou to dravci, ptáci - obyčejně poranění nějakým způsobem do těch elektrických drátů, i třeba po cestě, když jede auto do něho drcne,“ popisuje Šmigurová a pokračuje ve vyjmenovávání svěřenců:
„Sovy jsou tady, třeba potom i holubi, to se často vracejí ze závodů. Potom ježky se tady snaží lidé umístit, sojky, kosy, fretky, káně, nutrie jsme tady drželi, už jsme tu měli i dvě ovce.“
Podle radnice zatím navíc není možné změnit měnit stávající smlouvy a navýšit příspěvek na jednoho chovance.
