Miroslav Augustin: Šebrle i ve svém věku dokazuje, že na to má
Zatímco hokejoví fanoušci si neumějí představit, že v hokejové reprezentaci na mistrovství světa by měl chybět devětatřicetiletý Jaromír Jágr, k uším o tři roky mladšího atleta Romana Šebrleho se už minimálně 3 sezóny dostávají před každou velkou mezinárodní akcí výroky typu: "Co tam chce ještě dělat?". Včera na podobné otázky odpověděl.
Po příjezdu do Paříže Roman Šebrle zjistil, že je druhým nejstarším účastníkem šampionátu. ‘Porazil‘ ho jen německý tyčkař Tim Lobinger. Také v souboji sedmibojařů našel nejlepší světový vícebojař historie přemožitele, dokonce dva.
Přesto bezesporu patří k velkým vítězům celého mistrovství. Způsob, jakým vydřel v závěrečném běhu na 1000 metrů svůj už 6.cenný kov z halového šampionátu "starého kontinentu", byl jedním z největším momentů třídenních soubojů v hale Bercy.
Několik minut zůstal ležet zcela vyčerpán za cílem, ze zdánlivého bezvědomí ho probudil až hlasatel informací o tom, kdo si převezme bronz. Šebrlemu ho přáli snad všichni. I smutný Nizozemec Sintnicolaas, který o něj přišel o pouhé tři bodíky, a ani vítězný Bělorus Kravčenko se nedočkal tolika gratulací.
Zatímco v kolektivním sportu může veterán někdy zvolnit a nechat se vyzvedávat pro své zkušenosti a přínos pro mužstvo, v atletice vám každý výkon rozhodčí metrem nebo stopkami změří. Za zásluhy nebo za jméno vám nikdo centimetry nepřidá a vteřinky neubere.
V atletice prostě vyhrávají a berou medaile ti nejlepší. Bez ohledu na věk. A Roman Šebrle, borec svůj sport tak milující a ochotný v tréninku i závodě často až trpět, k nim stále patří. Romane, nejen autor této glosy se moc těší na tvůj další závod. Miroslav Augustin