Tiger Woods obsadil na Masters 47. místo se třinácti ranami nad par. Odcházel za potlesku vstoje. Myslíte, že odcházel spokojený?
Jak Tigera známe, tak si myslím, že úplně spokojený nebyl. Alespoň co se týče herní stránky. Ale musel být mile překvapen, že zvládl těch šest kol ujít. Musíme si uvědomit, že ten člověk skoro neměl mít nohu. A jen díky dnešní době, medicíně a jeho schopnostem takovou možnost má.

Co mu při návratu pomohlo?
Pomohl mu k tomu i talent, to je jedna věc. Ale ta dřina, kterou tomu obětuje, je úplně někde jinde. Tiger naprosto změnil jakékoliv vnímání golfu. Před ním byl na okruhu možná jeden člověk, co chodil do fitka, a to byl Vijay Singh. Když se podíváte na mladé hráče dnes, všichni jsou atleti. A to je efekt Tigera. Díky němu jsou v golfu takové peníze.

Woods říkal, že by se neukázal, kdyby neviděl šanci na vítězství. Jaké šance jste mu dával před startem turnaje?
Mě by vůbec nepřekvapilo, kdyby vyhrál. Je pořád nejlepší golfista, co kdy tuhle hru hrál. A je úplně jedno, co kdo říká. Nikdo nebyl – a jsem si skoro jistý, že nikdo nebude – tak dominantní. Je jeden z milionu.

Přál jste mu triumf?
Sledoval jsem každou jeho ránu. Strašně jsem si přál, aby vyhrál. Technicky byl určitě připravený. Jen nehrál turnaj přes 500 dní. Naskočil na Masters a nevěděl, jestli to vůbec ujde a jak ho bude omezovat bolest. I tak prošel prvním cutem a zahrál první kolo pod par, což je velmi dobré.

Lze Woodsův comeback považovat za jeden z největších úspěchů jeho kariéry?
Asi ano. Vzhledem k tomu, co musí dennodenně podstupovat každý den od nehody. A po operaci má i záda, několikrát. Navíc je mu 46 let. A že byl schopen se dostat skrz přípravu a dál v ní pokračovat, to je neskutečné.

Změnila ho nějak nehoda, případně fyzicky i psychicky náročný návrat?
Není nic jako před nehodou a po nehodě. Velká změna přišla před jeho posledním vítězství na Masters v roce 2019, kdy se vracel po operaci zad. Když jsem vyrůstal, měl jsem Tigera za robota, který se skoro nikdy neusměje, s nikým se nebaví a s nikým si neplácne. Po té operaci zad to byl jiný člověk. Mnohem otevřenější. Nehoda s nohou už podle mě nemá takový vliv na jeho osobnost.

Co vás na jeho hře nejvíc překvapilo?
Že paradoxně jeho patování nebylo tak silné, jak jsem čekal. Kromě prvního dne bylo patování hodně slabé. Ve třetím a čtvrtém kole už ho dostihlo, že se nemohl o patování opřít. A samozřejmě se při těch podmínkách snažil tlačit na pilu a dostat se blíž. Myslím, že to ho v posledních kolech několikrát stáhlo.

Woods po turnaji říkal, že nedokázal najít správný cit pro míček, nedostal se do pohody. Jak obtížné je vrátit se po tak dlouhé pauze?
Podobný výpadek jsem nikdy nezažil. Nejdéle jsem nehrál zhruba pět měsíců, navíc ani ne ze zdravotních důvodů. Nedá se to srovnávat. Ale jakmile seskočíte z toho kolotoče, je to obtížné. Zahrát si s kamarády v neděli golf je prostě jiné než turnaj. Navíc Tiger rovnou naskočil na major.

Kolik turnajů vzhledem k fyzickým limitům zvládne?
Jestli se Tiger ukáže na pěti turnajích za rok, je to hodně. Doby, kdy jsme ho viděli na šestnácti turnajích, jsou pryč. Oznámil, že se zúčastní British Open. Uvidíme, co US Open, protože rozvržení hřiště je tam každý rok brutální. Uvidíme, jak se bude cítit. Každý den podstupuje velice složitou rehabilitaci, aby mohl vůbec hrát. Jde o to, jak dlouho bude schopen takhle fungovat.

Zaznamenal jsem ve spojení s vaším jménem i výraz „český Tiger Woods“, máte něco společného?
Rozhodně ne tu naprosto nesmyslnou dřinu, kterou tomu dává. To určitě ne. (smích) Samozřejmě jsem první český hráč, co vyhrál Challenger Tour nebo se dostal na European Tour. To samé však Klárka Spilková, která proklestila cestu ostatním holkám. Určitě nás budou v Česku následovat další mladí hráči. Ale rozhodně bych se k Tigeru Woodsovi nepřirovnával.

Může se ten pravý Tiger Woods vrátit na úplný vrchol?
Už to tu jednou bylo. Říkalo se, že už nikdy nevyhraje turnaj. Potom že nikdy nevyhraje major. Bohužel teď ho brzdí i věk. Ale když jsem ho spatřil, v jaké je kondici, to bychom si ve 46 letech a po více než dvaceti operacích přáli všichni. Ale rozhodně nechci říkat, že už vrcholu nedosáhne. Moc bych si to přál. Tak říkám ano.

Adam Procházka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít