Šesté místo Jana Micky je vyrovnaným nejlepším výsledkem českých plavců na letošním mistrovství světa v krátkém bazénu. Jak se vám líbí to, co jste vybojoval ve svém prvním finále na této akci?

Jsem hrozně moc rád za to, že jsem se na mistrovství světa vůbec dostal do finále, protože krátký bazén není vůbec nic pro mě. Neumím obrátky a na těch pak ztrácím oproti ostatním závodníkům. Ten čas je tři vteřiny za mým českým rekordem, který jsem zaplaval před měsícem v Plzni. Je to krásný čas, protože je ten druhý nejlepší v české historii.

Je pravda, že do nějakého jednoho kilometru jsem se pohyboval na čtvrtém místě, ale v závěru už mi docházely síly a hodně to bolelo. Jel jsem to už pak silou vůle. Nechtěl jsem to ale jen tak vzdát. Bojoval jsem, co to šlo, ale bohužel ti dva francouzští kluci, co byli celou dobu za mnou, mě porazili v poslední 300 metrech.

Problémy s obrátky už jste dříve zmiňoval. Zdálo se to ale tentokrát lepší než v rozplavbách.

Rozhodně byly lepší. Soustředil jsem se na ně. Snažil jsem se pořád soustředit na to, abych tam udělal alespoň jeden kop a vždy po vyvlnění začal kopat nohama, abych se dostal do té rychlosti a mohl jsem jet to svoje tempo. To se mi dařilo až do nějakých posledních 300 metrů, kdy už mi hodně docházely síly.

Dlouho jste se pohyboval na čtvrtém místě a vypadalo to, že to umístění by mohlo být ještě lepší. Ukrajinec Mihailo Romančuk a Ital Gregorio Paltrineieri už od začátku byli hodně vepředu, ale pak ten boj vypadal poměrně vyrovnaně.
Plaval jsem na krajní dráze a moc jsem tam toho neviděl, ale vím, že jsem se pohyboval kolem třetí až čtvrté pozice, ale pak už na posledních 400 metrech to hodně bolelo a začal jsem dělat chyby.

Na medaili z velké akce stále čekáte. Jak to vidíte v dalších sezonách? Protože teď už je vám 23 let, to vypadá na trať 1500 metrů jako ideální věk.
Je to pravda, že teď jsem v ideálním věku. Když se podíváte na to finálové složení, tak je tam sedm Evropanů a jeden Američan. Bohužel všechny tyto disciplíny, tedy dlouhé tratě, tak plavou především Evropané, takže jak na mistrovství světa, tak Evropy mám, dá se říct, tu samou konkurenci.

Není to pro mě moc jednoduché, abych se prosadil v té evropské i světové špičce. Teď je to o tom vychytat ty chyby, abych je příště už nedělal a zapracoval ještě víc na té vytrvalosti, abych zvládal držet krok s těmi ostatními.

Martin Charvát Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít