Do patnácti let žil v Bruselu, ale poté se s rodiči vrátil do Česka a do příjmení si znovu začal psát háček a čárku. Sebastian Luňák je plavec, který závodí za Česko na evropském šampionátu a někdy se může stát, že jeho jméno uvidíte napsané bez diakritiky.

„Dříve jsem žil v zahraničí, v Belgii. Tam mi říkali Lunak, bez háčku, ale teď když jsem v Česku, tak používám Luňák,“ vysvětlil Radiožurnálu plavec pražského USK, který se v patnácti letech přestěhoval z Bruselu do Prahy, kde žije, studuje gymnázium a pod vedením Jaroslavy Passerové i trénuje.

„Mě tam nevyhovovala škola, protože mi nevycházeli vstříc. Paní trenérka Passerová řekla rodičům, že by to zařídila, abych plaval víc. Já tam plaval jen čtyřikrát týdně a to je málo. Teďka plavu dvakrát víc.“

Osm tréninků týdně je obvyklá dávka Sebastiana Luňáka, který bydlí u prarodičů, protože zbytek rodiny zůstal v Belgii. A dostat se za ní zpátky do Bruselu, to pro něj v minulosti býval trochu problém, stejně jako cestovat po závodech po světě. Z létání totiž Luňák neměl dobrý pocit a do letadla nechtěl nastoupit.

„Byl jsem u pana Mariana Jelínka, promluvili jsme si a on mi odblokoval čakry. Od té doby to už jde,“ zmiňuje s úsměvem někdejšího trenéra Jaromíra Jágra. Jelínek mu s jeho problémem pomohl a teď  může snít třeba o letu na největší sportovní akci světa.

„Můj cíl je jasný, dostat se na olympiádu.“ Ale na to prý má čas, Hry v Tokiu jsou už příští léto, kdy by Sebastian Luňák měl ještě závodit mezi juniory, ale za 4 roky v Paříži už by být chtěl.

Martin Charvát Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít