Světový pohár sáňkařů by se díky rekonstrukci dráhy mohl dostat i do Smržovky
Nejslavnější česká sáňkařská dráha ve Smržovce bude možná brzy zase korytem se světovými parametry. 40 let stará stavba potřebovala po roce 2000 výrazný zásah, aby neskončila jen jako historická památka. A práce na ledovém korytě pokračují.
„Začalo se v té době s rekonstrukcemi, ale byly to spíše záchranářské práce, aby dráha nespadla. Už nějaký pátek stojí, je v provozu v podstatě 40 let,“ vysvětluje předseda Českomoravské sáňkařské asociace Drahoslav Hušek.
Rozběhla se tak rekonstrukce, ve které se zachraňovaly podpěrné sloupy, které drží dráhu, a další nezbytně nutné úpravy. V dalších fázích se pak předělávaly zatáčky, protože jsou dnes světové standardy úplně někde jinde, než byly v 70. letech.
„Nechali jsme si zpracovat studii rekonstrukce dráhy. Nové zatáčky už jsou posazené tak, jakoby se stavěla celá dráha nová. Je to nová trasa, někde je to posunuté o čtyři metry, někde o tři nebo o dva,“ pokračuje Drahoslav Hušek s tím, že nejde jen o samotnou dráhu, ale například i o komunikace podél trati a také bezpečnostní zabezpečení.
Podle předsedy sáňkařského svazu je Smržovka jednou z bezpečných tratí, ale druhým dechem dodává, že se úrazy stávají na všech drahách. Rozhodně už by ale žádné ledové koryto nemělo mít takové parametry jako to na zimních olympijských hrách ve Vancouveru, kde se zabil Gruzínec Kumaritašvili.
„Ve Vancouveru to byla honba, aby se jelo co nejrychleji. Vypadalo to, že když chlapi pojedou shora, tak dole budou překonávat hranici 160 km/h. To by bylo velice nebezpečné, i kdyby to bylo na rovině,“ dodává mechanik českého týmu Jindřich Zeman.
Oproti posledním hrám ve Vancouveru je ale v Soči podle odborníků dráha extrémně bezpečná. Závodníci naberou během 80 metrů stokilometrovou rychlost, ale pak i díky třem výjezdům do kopce se rychlost sáňkařů už dál nezvyšuje. Takže by i čeští reprezentanti odchovaní dráhou ve Smržovce měli být v bezpečí.
